Kotva
Virtuální prohlídka

 
 
Rozvrhy
MŠMT

 
 
Mapa webu
A
A
A

Historie školy


 

    Obecná škola

    První škola ve Studenci byla zřízena na počátku 18.století, kdy se stal majitelem studeneckého velkostatku a Forstu hrabě Chorinský z Ledské (1710). Původně učil číst, psát a počítat místní podkovář Antonín Šorm ve svém domku ve Studenci čp.200. Jediný člověk tedy vyučoval veškeré děti z vesnice, tedy alespoň ty, které do školy přišly. Zde se lze pozastavit nad učebním prostředím, kterým byl domek podkováře. Je známo, že v této době většina stavení měla pouze jednu obývanou světnici. Podkovář Šorm vyučoval v místnosti, která byla zároveň bydlištěm jeho manželky, jež zde vařila, a dětí, které si zde hrály. V některých učebnách se mezi dětmi dokonce proháněla drůbež. Jelikož v tehdejších světnicích byla většinou neotvíratelná malá okna, na zemi pouze udusaná hlína, v míst- nostech bylo přítmí a neobyčejný zápach. Není ale jisté, že toto platilo i o světnici podkováře Šorma. Když tento člověk ze Studence zmizel, dali studenečtí podnět k tomu, aby byl opatřen řádný učitel, alespoň jeden vyučující pro všechny děti z vesnice.

    Řádný učitel byl kolem roku 1720 dosazen majitelem panství hrabětem Chorinským. Byl jím Jiří Šorm, který učil v tzv. "staré škole" v č.p. 255. Tuto školu postavila obec na svém pozemku, dříví k stavbě bylo poskytnuto majitelem studeneckého velkostatku.. Učiteli byl přidělen zádušní pozemek na pozemkových parcelách 767 a 774  a rolníci mu jej zdarma obdělávali. Obec mu dala k užívání louku. Tento učitel působil ve Studenci téměř 46 let a podléhal duchovní správě v Branné. Zemřel 30.dubna 1765. Po něm vykonával učitelský úřad jeho syn Ignác Šorm, který působil jako pomocník v Zálesní Lhotě a v Stračově na Královéhradecku. Ve Studenci učiteloval 25 let, z toho 15 let pod duchovní správou v Branné a 10 let pod duchovní správou ve Studenci. Ze Studence byl přeložen na farní školu do Forstu, kde roku 1816 zemřel.

    Po Ignáci Šormovi se stal učitelem opět jeho syn František Šorm, který působil ve Studenci sám až do roku 1822. Poněvadž dětí ve škole přibývalo, byl mu v roce 1822 přidělen pomocník Josef Líser, syn učitele z Poniklé. Dalšími jeho pomocníky byli David Kučera a později jeho syn František Šorm. 

    Za majitele panství Ignáce Bergera, rytíře z Bergentalu, byla ke Studenci přiškolena obec Bukovina a osada Rovnáčov. Z těchto důvodů nestačila dosavadní školní budova a učitel Šorm byl nucen vyučovat i ve stodole. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, bylo započato roku 1829 se stavbou nové školy. Ruční práce a potahy dodaly obce Studenec a Bukovina a materiál na stavbu majitel panství Ignác Berger. Škola byla dostavěna roku 1830 a stála 16 000 zlatých, které zaplatil velkostatek. V nové škole byly zřízeny 2 třídy, 2 byty pro učitele, 1 malý byt pro pomocníka, kuchyně a spižírna. Dole pod třídami byl chlév, dřevník a 2 sklepy. Budova byla přízemní, střecha vysoká, dvakrát lomená a krytá šindelem. Od panství byly škole dána 2 pole a 2 louky. V zimě se učilo po několik let jen v jedné třídě, poněvadž obec opatřovala škole málo dříví. Budova byla postavena na zádušním pozemku a ve školní kronice najdeme její podrobný popis:

    Stará školní budova byla postavena v roce 1829 a byla to stavba z cihel a kamene v přízemku s vysokou dvakráte lomenou střechou. V roce 1881 byl do průčelí přistaven štít až do poloviny střechy se dvěma okny v šířce nynějšího kabinetu. Místo postranních štítů byly celé valby jako střecha dvakráte lomené. Nynější přízemek jest celý z této stavby. Hlavní dveře v průčelí zůstaly beze změny, jen okna byla při přístavbě asi o 12 cm prohloubena.

    Vstoupeno-li hlavním vchodem ze silnice do síně, byly napravo dveře do kuchyně a jednoho pokoje řídícího učitele, tak jako dosud. Vlevo proti dveřím do kuchyně vedoucím byly dveře (dnes jsou zazděny) do I.třídy, která zaujímala nynější postranní chodbu k bytům mladších učitelů i se třemi pokojíky. V té třídě stála katedra vlevo, tabule vpravo u dveří, lavice byly v jedné řadě, světlo přicházelo žákům od pravé strany a odzadu.

    Jdouce dále po chodbě, byly vpravo dveře do třídy (což zůstalo beze změny). Tam bývala III.třída a ještě dříve pokojík podučitele, tmavá kuchyň a spížník. Vlevo proti dveřím byly dveře do II.třídy, jež zaujímala nynější chodbu k záchodům a kuchyň i pokoj učitelův. Tabule i katedra stála vpravo u dveří, lavice stály ve dvou řadách.

    Kde stoupají nyní schody do I.poschodí, tam sestupovaly schody do sklepů, chléva a dřevníků, jež zaujímaly tutéž prostoru jako nyní, jen byly méně rozděleny. V síni, kde se teď schází do sklepů, byla chodba k záchodům, jež byly z cihel k budově přistavěny. Z chodby té vedly schody na půdu dveřmi vpravo. Na půdě byly dvě prkenné komory při východní straně a kabinet z cihel, jež byl vystaven v roce 1881 do průčelí s dvěma úzkými okny. Střecha byla kryta šindelem a na ní kohout ze starého kostela.

 

    Když otec František Šorm, učitel, postonával a cítil, že již na práci nestačí, podal žádost o penzionování. Jeho syn František byl jmenován "provisorem" a zůstali tak na škole oba. Syn otci ve škole vypomáhal a o učitelský plat se dělili. Mezi oběma byla vypracována smlouva, která byla potvrzena biskupskou konsistoří. Provisor František Šorm měl pět pomocníků (Josef Spendlich, Václav Kysela z Ohništan, Antonín Řepka ze Železnice, Josef Neuman z Valdova a Michal Kaván z Poniklé). Otec František Šorm zemřel v roce 1844 ve věku 86 let a učiteloval na studenecké škole 54 let, jeho syn František Šorm syn působil na studenecké škole též až do své smrti  v roce 1866. Rod Šormů působil tedy na studenecké škole 146 let.

    Po Františku Šormovi byl jmenován studeneckým učitelem Michal Kaván, který ale po 3 letech zemřel. Provisorem byl jmenován podučitel Jan Holubec z Jestřabí, který zde již vyučoval. Roku 1871 byl starším učitelem jmenován Antonín Bujárek z Valteřic. Stav učitelů se opětovně zvýšil na dva, tedy staršího učitele a provisora. V roce 1873 byl předsedou místní školní rady zvolen starosta obce Josef Karásek, školním dohlížitelem Jan Šorfa a členy školní rady Jan Hák, Jan Tomáš, František Kluz, Josef Junek, František Mann a Antonín Bujárek.

    V roce 1877 byla při zdejší škole zřízena třetí třída, pro kterou však nebylo ve školní budově  místo, a tak se vyučovalo se v hostinci Jana Háka (čp.6). Do této nové třídy nastoupil podučitel František Brož z Klatov. Ještě téhož roku odešel Jan Holubec do Martinic a vystřídal jej Josef Svoboda, o rok později nastoupili Josef Řehořek, kterého v roce 1879 nahradil Robert Čihák. V dubnu 1879 vysadili žáci v okolí studenecké školy 5 slavnostních lip v rámci oslav stříbrné svatby císaře Františka Josefa I.  V roce 1880 byla upravena z bytu druhého učitele i třetí třída ve škole, v níž se začalo  učit od 16. září 1880. Všechny třídy tak byly opět  ve jedné školní budově. Během roku 1882 vedle stálých učitelů Antonína Bujárka a Josefa Hamáčka (rodák z Rovnáčova) střídavě vyučovali na studenecké škole Josef Svoboda, František Koptík a Antonín Klimenta. V témže roce proběhla volba nové místní školní rady, jejímž předsedou se stal starosta obce Josef Tomáš, školním dozorcem Josef Tauchman a členy školní rady Jan Hák, František Hák, Josef Hunčík, Ferdinand Hübner, Josef Junek, František Kluz, Antonín Bujárek a Jan Kuhn. Počátkem roku 1883 nastoupila první žena v historii studenecké školy a byla jí Karolína Cikhartová, učitelka ženských ručních prací. 

    Ve školním roce 1883/1884 vyučovali v jednotlivých třídách Josef Hamáček, řídící učitel Antonín Bujárek a nový učitel Josef Skrbek z Jesenného, který nastoupil místo zesnulého Josefa Svobody. V červenci se všichni žáci školy zúčastnili slavnostního přijetí královéhradeckého biskupa Jana Josefa Haise a kanovníka Antonína Zímy. Jménem veškeré školní mládeže biskupa uvítala Marie Šormová. V dalším školním roce 1884/1885 nahrazuje v první třídě Josefa Hamáčka Josef Jezdinský z Jilemnice, jeden z nejčinorodějších učitelů v historii studenecké školy. Na velikonoční pondělí 6.dubna 1885 sehráli žáci školy divadelní hru Krasata, královna vil a lesních panen v lesích vodolovských a výtěžek 25 zlatých byl použit na nákup učebních pomůcek. Učitelský sbor v následujícím školním roce 1885/1886 zůstal nezměněn. Trojtřídní školu ve Studenci mělo navštěvovat 433 žáků, ale průměrně docházelo asi 83 % žáků.

    Ve školním roce 1886/1887 zemřel řídící učitel Antonín Bujárek a jeho pohřbu 9.ledna 1887 se zúčastnilo velké množství studeneckých občanů a učitelů z okolních škol. Na jeho místo nastoupil František Fišera ze Studence a zastupujícím řídícím učitelem se stal Josef Skrbek.

 

    Počátkem července 1887 byly zahájeny stržením střechy práce na přístavbě školy, kterou prováděl stavitel Josef Pošepný z Jilemnice. Nad stavebními pracemi dohlížela obecní stavební komise ve složení Jan Kuhn, studenecký farář, Josef Tauchman, starosta, Josef Čáska, správce velkostatku a členové komise rolníci František Štefan ze Studence a František Kluz z Bukoviny. O tři měsíce později 16.října 1887 byla rozšířená školní budova slavnostně vysvěcena. I o tomto významném dnu se dočteme ve školní kronice:

    Než místní školní rada a obecní zastupitelstva obcí Studence a Bukoviny měla na mysli, by svěcení školy nové slavnostním způsobem provedeno bylo. Z příčiny té pozvalo na den 16.října 1887 veškeré okolní spolky, z nichž se dostavily spolky hasičské z Jilemnice, Roztok, Žďáru, Bukoviny, Kalné a Studence, sbory vysloužilců z Jilemnice, Kalné, Roztok a Studence.  Již 15.října 1887 vypínaly se před školou čtyři pyramidy ozdobené nápisy vhodnými,  které vyhotovil podučitel Josef Jezdinský. U vchodu do školy rozprostírala se pěkně vyzdobená tribuna a vkusný transparent v okně s nápisem: Na zdárné a cvičné mládeži blaho obce, vlasti záleží. Navečer o půlsedmé provedla domácí hudba při střelbě z hmoždířů zdařile několik kusů před školní budovou, přičemž řídící učitel Josef Kučera se o osvětlení ohněm bengálským postaral.

    Dne 16.října 1887 o šesté hodině slyšeti bylo budíček, opět při střelbě z hmoždířů, načež následovalo uvítání přicházejících spolků již dříve jmenovaných. Po desáté hodině dostavil se též okresní hejtman F.F.Koštial z Jilemnice, načež hnul se slavnostní průvod ku zámku vysoce urozeného pana rytíře z Bergenthalu, potom ku faře pro světitele, důstojného pána Jana Kuhna, faráře zdejšího, kterého doprovázel Josef Sedláček, farář z Kalné a Václav Ehl,  farář z Vidochova, by po zapění v chrámu Páně a po předcházejících obřadech církevních odebrali se k budově školní, kde výše jmenovaný světitel konal slavnostní řeč.

    Řečník udal, žeť  dvě zvláště budovy v obci každé jsou, jež poutají na sebe pozornost, a to chrám a škola. Každá těchto budov nechá jistý úsudek dáti o pokročilosti obce, jakož i o vzdělanosti a náboženském přesvědčení její. Přešel pak na přístavbu nebo rozšíření školní budovy podávaje zároveň dějepisný nástin školy studenecké. V roce 1720 byla ve Studenci v čp.200 první škola zřízena a v ní jistý Antonín Šorm, řemeslem kovář, vyučoval psaní, počítání a čtení vědychtivé dítky. Když se byl vzdálil ze svého příbytku, v němž první škola zřízena byla, ujala se vrchní správa velkostatku ve Fořtě patřícího panu Ignáci, rytíři z Bergenthalu onoho čísla popisného 200 a zřídila v něm školu náležitou, na niž první řádný učitel zvláštním Dekretem vrchnopanského úřadu ve Fořtě ustanoven Jiří Šorm. Jelikož počet dítek se vzmáhal, místnost této školy nepostačovala, ozývala se touha po nové a prostranné škole, tat obětavostí rytíře Ignáce z Bergenthalu nákladem 16000 zlatých zřízena do letošního roku stávající školní budova.

    Než v poslední době ani tato za příčinou rostoucího počtu dítek (přes 400) požadavkům pokročilosti nevyhovovala, ačkoliv tří místní učebny se zřídily. Potřeba nezbytná kázala rozšířiti počet učebných světnic co tříd. I ustanovila se místní školní rada studenecko-bukovinská s obecními zastupitelstvími Studence a Bukoviny přístavbu nového patra na stávající školní budově provésti. K tomu účelů svěřilo se vypracování  stavebního plánu věhlasnému staviteli Josefu Pošepnému z Jilemnice, jenž z obnosu téměř 11000 zlatých slevení 32 %  způsobu tímto svědomitě a obětavě provedl. Zvláštní zásluhu a umožnění provedení stavby získal sobě majitel velkostatku Studence Karel, rytíř z Bergenthalu, poskytnuv příspěvek 2000 zlatých k ukrytí prvních výloh stavebních.

    Řečník naznačil pak, žeť od počátku školního vyučování ve škole ve Studenci přiškoleny byly obce Studenec, Bukovina a Rovnáčov. Škola tato krásně a velebně se presentující, pravil dále, jeví se co krásný pomník obětavosti a lásky k pokroku školskému pro občanstvo samé, jemuž budoucí názor bude v daleké budoucnosti ještě díkem za oběti jeho žehnati, a pro dítky, jimž dána příležitost takto se vzdělávati. Z tohoto stanoviska jeví se škola základem šlechetného života, anto vštěpuje pravidla krásy, ctnosti a vědy v útlá srdce dítek, základem dalšího postupu ve vzdělanosti jako škola normální a obecná jest první stupeň k nejvyšší vzdělanosti.

    Oslavy otevření školní budovy skončily večerní taneční zábavou, jejíž výtěžek byl věnován ve prospěch obecní knihovny. Vyučování bylo zahájeno 24.října 1887 a novým řídícím učitelem byl jmenován Josef Kučera z Kruhu, který do Studence přišel ze školy v Horních Štěpanicích. Pod vlivem slavnostní atmosféry z předávání nové školní budovy byla v průběhu školního roku provedena sbírka v celé obci na zhotovení školního praporu, který byl 25.března 1888 slavnostně vysvěcen.

    Ve školním roce 1888/1889 mělo do školy docházet 424 žáků ve čtyřech třídách, docházelo jich 411, a to 93 v I.třídě, 91 ve II.třídě, 94 ve III.třídě a 133 ve IV.třídě.  Bylo však  běžné, že do jedné třídě docházeli žáci několika ročníků narození (v tomto školním roce například do III.třídy chodili žáci narozeni v letech 1874-1879). Vzhledem k počtu žáků byla 27.prosince 1888 podána žádost o povolení zřízení V.třídy, která byla c.k. zemskou školskou radou 27.května 1889 povolena.

    Od školního roku 1889/1890 se vyučovalo v pěti třídách (396 žáků), i když vyučování v V.třídě bylo zahájeno až 1.března 1890 a učitelem této třídy byl jmenován Josef Kotyk z Jilemnice.  V dalších dvou letech zůstal učitelský sbor beze změn a počet žáků se zvýšil na 424. Ve březnu 1892 odešel do Roprachtic Robert Čihák a do konce školního roku jej nahradil  Jaroslav Ďoubalík ze Sklenařic, který byl v září 1892 jmenován učitelem v Rosicích. Ve školním roce 1892/1893 místo něho nastoupil Jaroslav Šír z Branné, kterého v květnu 1893 nahradil František Hylmar z Vrchoviny. 

    Školní rok 1894/1895 zahájil nový řídící učitel Jan Holubec z Jestřabí, který do studenecké školy přešel z Ruprechtic, v dubna pak za Josefa Skrbka nastoupil Jan Soukup z Kundratic. V průběhu následujícího školního roku nastoupila místo Jana Soukupa Marie Libánská z Lomnice. Před zahájením školního roku 1896/1897 odešel Josef Kotyk a místo něho nastoupil Antonín Řehoř z Branné, v průběhu roku se do studenecké školy opět vrátil Robert Čihák, který si vyměnil místo v Ruprechticích s Marií Libánskou. V dalším školním roce 1897/1898 bylo zahájeno vyučování v VI.třídě, ve které vyučoval Otakar Kabelák z Víchové nad Jizerou, jehož vystřídala v listopadu 1898 opět Marie Libánská.

    Ve školním roce 1899/1900 vyučuje 386 žáků v šesti třídách následující učitelský sbor: řídící učitel Jan Holubec, Antonín Holubec, Milada Záhorská z Nové Paky, jež nahradila Marii Libánskou, František Hylmar, Josef Jezdinský a Robert Čihák. Již v listopadu však odchází do Jilemnice Milada Záhorská, místo níž přichází Bohuslav Konůpek z Jičína. V říjnu 1901 proběhlo ve škole první organizované očkování žáků, které provedl okresní lékař MUDr.Kovář z Jilemnice. V červenci 1902 byl pro žáky připraven první celodenní výlet do Krkonoš. Na čtyřech ozdobených povozech, které bezplatně poskytli a sami řídili Josef Tomáš, Josef Tauchman, Josef Hák s Františkem Exnerem a bukovinský Josef Kluz, dojelo 99 žáků do Špindlerova Mlýna, odkud se vydalo k prameni Labe. Průvodcem a organizátorem celého výletu byl Josef Albrecht, správce velkostatku. Tento zdařilý výlet založil na tuto dobu vzácnou tradici závěrečných školních výletů (v následujících letech na Zvičínu a Žalý). K další změně dochází až na počátku školního roku 1902/1903, kdy do Horní Dušnice odchází Robert Čihák a ve Studenci jej nahradil Antonín Mikáska z Kruhu, jehož vystřídal v květnu 1903 František Mejsnar z Dolních Štěpanic, zakladatel prvního pěveckého sboru na studenecké škole. Do školy docházelo v tomto školním roce 419 žáků.

    15. října 1905 se za velké chumelenice konal pohřeb Roberta Číháka, bývalého učitele ve Studenci, řídícího učitele v Horní Dušnici. Zemřel ve stáří 43 let a na přání jeho manželky byl převezen na hřbitov do Studence. Jeho pohřbu se zúčastnil  okresní školní inspektor, učitelská jednota Budeč z Jilemnice, studenecké obecní zastupitelstvo, školní dítky, místní sbor dobrovolných hasičů, Svatojosefská jednota, spolek vojenských vysloužilců  (Robert Čihák býval jeho jednatelem) a mnoho dalších občanů. Z toho je patrné, jak moc byla práce učitelů ctěna. Ve školním roce 1905/1906 docházelo do školy 429 žáků a své působení ukončili na studenecké škole Bohuslav Konůpek a Rudolf Mejsnar. V novém školním roce 1906/1907 je nahradili Štěpán Hakl z Kundratic a Otakar Horáček z Jilemnice, počet žáků dosáhl 435 a novým školdozorcem byl jmenován Josef Višňák. V dalším školním roce 1907/1908 odešli oba nejmladší učitelé do Ruprechtic a místo nich nastoupili Josef Metelka z Jilemnice a Emanuel Zelinka z Kunětic.

    Po letech záslužné práce odešel počátkem září 1908 do výslužby řídící učitel Jan Holubec, který ze své čtyřicetileté učitelské praxe působil 24 let ve Studenci. Novým řídícím učitelem byl jmenován František Marek z Čermné, kterého počátkem školního roku po dobu jeho nemoci zastupoval Josef Tomíček z Přívlak. Ve školním roce 1909/1910 přichází na studeneckou školu další žena, a to Josefína Kosová, jež nastoupila místo Josefa Metelky. V průběhu tohoto školního roku došlo ještě k další změně a Otakara Horáčka v dubnu 1910 nahradil Josef Farský. Ani jeden z nových učitelů ve Studenci dlouho nezůstal a hned v příštím školním roce 1910/1911 je vystřídali Josef Valta a Vilém Kaspr. K důležité události došlo ve školním roce 1911/1912, kdy byla zřízením vlastní školy (20.listopadu 1911) odškolena Bukovina. V tomto školním roce odcházejí ze studenecké školy do Ostroměře Karolína (rozená Cikhartová) a František Hylmarovi a učitelský sbor tvoří František Marek, Antonín Řehoř, Vladimír Picka, Karel Hejduk (vystřídal Josefa Votočka), Marie Rejtharová a Františka Kučerová, učitelka ženských prací. V únoru 1912 uspořádal učitelský sbor se školními dětmi první  zimní dětský den s následujícím programem:

    1. Průvod dětí se sáňkami a na lyžích

    2. Závod na lyžích na trati 1 km dlouhé

    3. Závod na sáňkách na mírném svahu

    4. Závod v běhu na lyžích na 100 metrů

    5. Skok na lyžích

    6. Volná jízda

           Po odškolení Bukoviny bylo v tomto školním roce zapsáno 330 žáků.

           Na počátku školního roku 1913/1914 se přihlásilo 10 žáků zdejší školy do nově zřízeného reálného gymnázia v Jilemnici a na obecné škole bylo zapsáno 304 žáků.

    Následují válečná léta 1914 až 1918. Na počátku školního roku 1914/1915 bylo zapsáno na obecné škole 310 dětí. Učitel Josef Kaván, který byl v této době ustanoven do Studence definitivně, místo nenastoupil, protože odešel na vojnu, a tak v V. a VI. třídě bylo zavedeno polodenní vyučování. Na podzim bylo nařízeno učitelstvu, aby spolu se školním žactvem sbíralo ostružinové listí, které se pak sušilo a sloužilo k vaření čaje pro vojsko. Školy byly též vybídnuty, aby dívky v hodinách ženských ručních prací vyráběly nátepníčky pro vojsko. Učitele Vladimíra Picku, Karla Hejduka a Marii Rejtharovou nahrazují Arnošt Zelinka, František Papík, za něhož záhy přichází Antonín Sláva, a Zdeňka Ducháčková. Roku 1915 odchází do Martinic učitel Arnošt Zelinka a pro nedostatek učitelů nemohl být do Studence jiný ustanoven. Bylo proto nutné zavést polodenní vyučování také ve III. a ve IV. třídě.

    Na počátku školního roku 1915/1916 odešel učitel Antonín Řehoř ze zdejší školy do Mříčné a ani za něho nebyla dána do Studence žádná náhrada. Na škole zůstali pouze tři učitelé (Josef Jezdinský, František Marek, Zdeňka Ducháčková), třídy byly spojeny a ve všech se vyučovalo polodenně. V listopadu tohoto roku bylo školními úřady zakázáno dětem užívat ve škole živnostenských výrobků se znaky koruny české. V roce 1916 v lednu obdržely školy oběžník, kterým se zakazovalo žactvu kupovat obrázky se Sokoly a s vojíny husitského vojska.    

    Na počátku nového školního roku 1916/1917, ve kterém bylo zapsáno 322 žáků, byla ustanovena na zdejší školu učitelka Marie Votočková. Školy měly nařízeno šetřit papírem a žactvo sbíralo a odvádělo kopřivy, z jejichž vláken byly tkány látky. V prosinci téhož roku došlo školám nařízení, že ze školních knihoven musí být odstraněny výtisky Jiráskova Temna a Husitského krále. V září 1917 byl k válečným účelům zabaven školní zvonek, kterým se dávalo znamení k zahájení a ukončení školního vyučování. V tomto roce bylo ve škole zapsáno 300 dětí. Školskými úřady bylo nařízeno, aby učitelstvo vybídlo žactvo ke sbírání tkanin všeho druhu, kaštanů, pecek, kostí a ostružinového listí. 

    V roce 1918 se ve škole dočasně pro nedostatek uhlí nevyučovalo. V červnu proběhla sbírka na Ústřední matici školskou, která činila více než 4 tisíce korun. V červenci sehráli žáci místní obecné školy divadelní hru "Sůl nad zlato". Výtěžek za všechna 3 představení byl odevzdán ve prospěch Českého srdce. Ve školním roce 1918/1919 bylo na celé škole zapsáno 295 dětí, Zdena Ducháčková odchází na definitivní místo do Jablonce nad Jizerou a za ni je ustanovena na zdejší školu učitelka Marie Boukalová. V lednu 1919 přicházejí do školy noví učitelé Jan Hák, František Papík a Jan Petz, a tak je opět zahájeno úplné a pravidelné vyučování ve všech třídách. Před zahájením školního roku 1919/1920 odchází Jan Petz do Valteřic a místo něj nastupuje na studeneckou školu Miroslav Jelínek. O prázdninách je do školy zavedena elektřina a instalováno prvních osm světel ve školních místnostech.

    Ve školním roce 1920/1921 je v šesti třídách studenecké školy zapsáno 273 žáků a v jednotlivých třídách vyučují Marie Votočková, Jan Hák, řídící učitel Josef Jezdinský, Marie Boukalová, kterou po dobu nemoci zastupuje Božena Machová, Josef Kovanda a Miroslav Jelínek. Řídící učitel Josef Jezdinský byl zároveň členem okresní školní rady. V  následujícím školním roce 1921/1922 onemocněl řídící učitel Josef Jezdinský a zastupoval jej Jan Hák.   21.května 1922 řídící učitel Josef Jezdinský zemřel. V kronice se o něm píše následující: "Zesnulý byl vzorným učitelem, pilným pracovníkem ve všech pokrokových spolcích v obci, z nichž mnohé zakládal. Zanechal po sobě kus poctivé a opravdové práce. Byl mužem práce a stal se také její obětí." Pohřeb se konal za ohromné účasti žactva, učitelstva, Sokolstva a občanstva z celého širokého okolí. Řídící učitel Jezdinský učil ve zdejší obci nepřetržitě 37 let a získal si přízeň a lásku velké většiny obyvatelstva. Novým řídícím učitelem se stal Antonín Řehoř a místo Marie Boukalové nastoupil Alois  Frýba. Ve školním roce 1923/1924, v němž je zapsáno 231 žáků,  tvoří učitelský sbor řídící učitel Antonín Řehoř, Josef Kovanda, Marie Votočková, Jan Hák, Miroslav Jelínek, Alois Frýba a učitelka ručních prací Františka Kučerová. V průběhu roku odchází Marie Votočková do Jablonce nad Nisou a nahrazuje ji Anna Trojanová z Jilemnice. V následujícím školním roce přichází do Studence další místní učitel, a to Jan Šorfa, který nahradil Annu Trojanovou, po dvanácti letech odchází ze Studence učitelka ženských ručních prací Františka Kučerová, místo níž je na studeneckou školu ustanovena Anna Mejsnarová z Benecka.

    Ve školním roce 1925/1926 poklesl poprvé počet žáků pod dvě stovky zapsaných žáků (175). Z tohoto důvodu byla jedna třída zrušena a Jan Šorfa odešel do školy v Jilemnici. V uvolněné třídě byla rozhodnutím místní školní rady zřízena školní kuchyně. V následujícím školním roce 1926/1927 odešli Josef Kovanda do Svatojánského Újezdu a Miroslav Jelínek do Poniklé, do Studence se vrátila Marie Votočková, která vyučovala ve spojené II. a III.třídě. Ženské ruční práce vyučovala Emilie Elišáková, katolické náboženství František Řib a československé náboženství Bohuslav Kubů. V prosinci 1926 odešel do výslužby řídící učitel Antonín Řehoř, kterého zastupoval Jan Hák a na učitelské místo nastoupila Hedvika Šturmová. Od školního roku 1928/1929 se stal definitivním řídícím učitelem do této doby zastupující Jan Hák, který zároveň vyučoval 37 žáků v I.třídě. V dalším školním roce 1929/1930 odchází Hedvika Šturmová do Vysokého a nahrazuje ji Ladislav Nosek z Čisté, do školy dochází celkem 161 žáků.

    V průběhu školního roku 1930/1931 je zahájena užší spolupráce s rodiči a rozvíjí se tradice pravidelných rodičovských schůzek. Na úvod každého setkání s rodiči byla připravena přednáška jednoho z učitelů na aktuální téma (O školní a rodinné výchově, O správné výživě)  a poté následovala beseda s rodiči. Zároveň škola zprostředkovává rozdělování státního příspěvku na školní potřeby dětem nezaměstnaných rodičů a organizuje ve spolupráci s Okresní péči o mládež v Jilemnici, Obecním úřadem a později i hostincem Františka Erbena  polévkové akce pro chudé děti. Později tato pomoc chudým rodinám byla rozšířena i na rozdělování ošacení (pro 60 žáků), které bylo zakoupeno z příspěvků a darů, na nichž se nejvýrazněji podílely Obec Studenec, Místní školní rada, Spořitelní a záložní spolek, firma Fejfar Mládek, Ochotnický spolek Lidumil, Akciový pivovar v Nové Pace, Národní sdružení, Spořitelní a záložní spolek Svépomoc  a učitelský sbor.

 

    Ve školním roce 1931/1932 tvoří učitelský sbor řídící učitel Jan Hák, třídní učitelé Alois Frýba, Ladislav Nosek a Marie Votočková, ženské ruční práce vyučuje Slavomíra Holubová, která vystřídala na počátku tohoto roku Emilii Elišákovou, římskokatolické náboženství vyučuje Josef Žídek, československé náboženství Josefa Fischerová. V tomto roce byl ve škole instalován školní rozhlas a třídy vybaveny novými lavicemi. V následujícím roce 1932/1933 vzrostl počet žactva na 172 žáků, a tak zemská školní rada zřídila na dobu jednoho školního roku další postupnou třídu. Učitelský sbor posílila Jiřina Zelinková a za dlouhodobě nemocnou Slavomíru Holubovou vyučovala Emilie Čapková. Postupná třída byla povolena i ve školním roce 1933/1934, kdy bylo zapsáno ve škole 173 žáků. Před zahájením školního roku odešli Ladislav Nosek a Jiřina Zelinková do Jilemnice a nahradily je Jarmila Nýdrlová  a Anna Lízrová. Zároveň byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce budovy školy s výměnou oken, novými izolacemi a tvrdou omítkou (celkový náklad opravy činil 30900 Kč).   Na podzim tohoto roku propukla mezi žáky v obci epidemie záškrtu, na jehož následky zemřeli žáci Miloslav Fejfar a Marie Jandová.  

 

    Ve školním roce 1934/1935 se do školy vrátila Hedvika Bukovská-Šturmová místo Anny Lízrové. Učitelský sbor se žáky v tomto roce připravil divadelní hru  Mikeš Lomidřevo na počest 85.narozenin prezidenta T.G.Masaryka. O prázdninách byl nákladem 6000 Kč zaveden do školy vodovod. V dalším školním roce 1935/1936 přichází místo Jarmily Nýdrlové Zdeňka Nechanická z Benecka a ženské ruční práce vyučuje Anna Vodičková.  V následujícím školním roce 1936/1937 odchází na zdravotní dovolenou Hedvika Bukovská a nahrazuje ji Marie Čmuchalová z Peřimova, učitelku ručních prací Annu Vodičkovou vystřídala Zdeňka Těchníková z Jablonce nad Jizerou. V srpnu 1937 navštívili školu vzácní hosté,  vdova po akademickém malířovi Herbertu Masarykovi paní Masaryková-Slavíčková se svou dcerou Dr.Annou Masarykovou a akademickým malířem Bohuslavem Dvořákem. V září 1937 při příležitosti odhalení pomníku prezidentu Osvoboditeli navštívil školu zástupce ministra školství a národní osvěty Dr.Ludovít Földy.

   

    Před zahájením školního roku 1937/1938 byly pořízeny do celé školy parkety v hodnotě 14500 Kč. Do školy se zapsalo celkem 162 žáků do 5 tříd, Zdeňku Nechanickou nahradil Václav Jech z Březových Hor u Příbrami, místo Slavomíry Holubové vyučovala ruční práce Alžběta Hladíková z Roprachtic, Hedviku Bukovskou po dobu nemoci opět zastupovala Marie Čmuchalová. V posledním předválečném roce 1938/1939 se dobrovolně vzdává školní služby Hedvika Bukovská, místo níž přichází Terezie Lízrová z Jilemnice, ruční práce vyučuje Vlasta Dlabolová. V únoru 1939 byla ve Studenci ustavena Okresní péčí o mládež v Jilemnici Ochrana matek a dětí vedená okresním lékařem MUDr.Šramem (učitelský sbor v ní byl zastoupen Marií Votočkovou a Hedvikou Bukovskou).

 

    První válečný školní rok 1939/1940 předznamenal časté změny ve školství. Místo Terezie Lízrové nastoupil Jiří Šír z Jičína, v listopadu 1939 odešel Václav Jech, za něhož vyučoval několik týdnu Rudolf Hašek z Roztok a poté Ludmila Papoušková z Olomouce, která velkou část předchozí praxe absolvovala na Slovensku a Podkarpatské Rusi. V říjnu 1939 obdržela škola hodnotný dar od Jana Fejfara u příležitosti jeho 60.narozenin, kompletní rozhlasové zařízení do všech učeben a prostorů školy včetně gramofonu v celkové hodnotě 7000 Kč.

 

    V dalším školním roce 1940/1941 bylo zakázáno používání některých učebnic, němčina zavedena jako povinný předmět od 3.ročníku obecné školy, obecná škola ustanovena na 8 ročníků a měšťanská škola byla přejmenována na hlavní školu, která se jako výběrová připojovala k 4.ročníku obecné školy. Z těchto důvodů poklesl počet žáků ve školním roce 1941/1942 na 138 žáků, za Jiřího Šíra přišel Jaromír Motejl z Kundratic, za dlouhodobě nemocného Aloise Frýbu vyučoval Jaroslav Jezdinský z Jilemnice. Ke konci školního roku byla němčina zavedena i do 1. a 2.ročníku. Je rozšířena i výuka náboženství, římskokatolické náboženství vyučuje Josef Šorm, českomoravské náboženství Josefa Fischerová a českobratrské evangelické náboženství Jan Hlaváč.  Ve školním roce 1942/1943 došlo k další redukci tříd na 4 postupné ročníky a ve čtyřech třídách vyučovali řídící učitel Jan Hák, Marie Votočková, Ludmila Papoušková a Alois Frýba, ženské ruční práce a domácí nauky vyučovala učitelka měšťanské (hlavní) školy Marie Míčová, německý jazyk Helena Šoustalová z Martinic, římskokatolické náboženství farář Josef Šorm, českomoravské náboženství Josefa Fischerová a českobratrské evangelické náboženství vikář Josef Veselý. Do školy bylo v tomto školním roce zapsáno 148 žáků. V červnu 1943 navštívil školu v doprovodu okresního školního inspektora Josefa Zemana zemský školní inspektor Josef Přikryl.

 

    Ve školním roce 1943/1944 vzrostl počet žáků na 156, a tak obecná škola ve Studenci byla opět rozšířena na 5 tříd. Do obnovené třídy se vrátil z Čisté Jiří Šír. Výnosem ministerstva školství z 9.října 1943 došlo ke zkrácení vyučovací hodiny na 50 minut a ke stanovení délky vyučování, které platí praktický dodnes. V posledním válečném školním roce 1944/1945 bylo zapsáno 171 žáků, ale opět došlo ke spojení dvou tříd, neboť učitel Jiří Šír byl totálně nasazen u firmy Daimler-Benz v Nové Pace a náhrada za něho nebyla zabezpečena.  V dubnu 1945 byli ve škole ubytováni němečtí uprchlíci a 11.května 1945 řídící učitel Jan Hák pronesl slavnostní projev v osvobozeném Československu u Lípy svobody. Po ukončení školního roku přestoupilo 28 žáků na měšťanskou školu ve Studenci. Ještě v průběhu roku 1945 byl ze čtyř návrhů vybrán pozemek ke stavbě nové školy (pozemek Marie Tauchmanové a TJ Sokol Studenec pod dnešním fotbalovým hřištěm), ale k realizaci tohoto záměru již nedošlo. 

 

            Nový školní roku v osvobozené vlasti byl v obecné škole zahájen 3.září 1945 s celkovým počtem 120 žáků ve čtyřech třídách a pěti ročnících (čtvrtý a pátý ročník byl spojen s počtem 39 žáků). V jednotlivých třídách vyuřčovali řídící učitel Jan Hák, Alois Frýba, Marie Votočková a Jaroslav Hampl. Ten však záhy odešel do Zálesní Lhoty, a tak se vyučující měnili nebo se spojovaly další třídy. V dalším školním roce 1946/1947 navštěvovalo školu 101 žáků a pět ročníků bylo spojeno do třech tříd.

            V obci zároveň byla obnovena za války zrušená školní rada, jejímž předsedou byl zvolen Josef Boura. Společně s měšťanskou školou bylo založeno Rodičovské sdružení školy a prvním předsedou byl zvolen Josef Kuřík (Studenec 39).

            Organizace školy se nezměnila ani v následujícím školním roce 1947/1948, pouze opět poklesl počet žáků na 87 zapsaných žáků. Tento školní rok je zároveň posledním školním rokem, kdy škola obdržela hodnotné dary od místních podnikatelů a živnostníků, firma Fejfar&Mládek věnovala na vánoční nadílku 20.000 Kč a firma Josef Boura nechala ošatit 35 žáků obecné a měšťanské školy.   

            Únorové události 1948 sice přinesly zákon o jednotné škole, ale následující školní rok 1948/1949 byl zahájen ve stejném složení při počtu 91 žáků. Symbolický v poslední den školního roku 30.června 1949 umírá řídící učitel Jan Hák, dlouholetý studenecký učitel (na škole působil od roku 1919)  a sokolský činovník. Novým řídícím učitelem byl jmenován Alois Frýba.

            Vzhledem k této smutné události zaznamenal nový školní rok 1949/1950 po několika letech změnu i ve složení učitelského sboru. Novou učitelkou se stala Cecilie Mejsnarová a 81 žáků ve třech třídách (pěti ročnících) vyučovali řídící učitel Alois Frýba, Marie Votočková a právě Cecilie Mejsnarová. Po celou dobu od osvobození vlasti se vyučovalo i náboženství, římsko-katolické vyučoval děkan Josef Šorm, českobratrské farář Josef Veselý a československé Věra Lišková. Jako učitelka dívčích nauk po celou dobu působila na obecné škole Marie Míčová. Hned na počátku školního roku však vážně onemocněl řídící učitel Alois Frýba, jehož zastupovala Marie Votočková a učitelský sbor doplnila Marie Šturmová. Počátkem prosince bylo zahájeno školní stravování, které zajišťoval formou polévky a rohlíku

Hostinec Františka Erbena. Stravovalo se 26 dětí a na stravování přispíval odbor péče o mládež Okresního úřadu v Jilemnici. Vedle nařízených oslav výročí Lenina a Stalina škola oslavila 100.výroční narození prvního československého prezidenta T.G.Masaryka.

    V následujícím školním roce 1950/1951 (84 žáků) se vrátil řídící učitel Alois Frýba a Marie Šturmová byla přeložena do Zálesní Lhoty. V tomto školním roce byla zahájena organizovaná zdravotní péče o školní mládež, a tak všichni žáci postupně absolvovali zdravotní prohlídku, prohlídku chrupu a rentgenové vyštětření v Jilemnici. Po několika marných pokusech bylo ustaveno samostatné Sdružení rodičů a přátel školy při národní škole a prvním předsedou byl zvolen Václav Šulc (Studenec 281).

            Žádnou změnu v učitelském sboru nepřinesl ani školní rok 1951/1952, který byl zahájen opět ve třech třídách a pěti ročnících s počtem 89 žáků. V listopadu 1951 byl založen první pionýrský oddíl ve třetí třídě a první vedoucí byla Marie Slavíková, studentka jilemnického gymnázia. V listopadu bylo rovněž zahájeno školní stravování, opět ve formě polévky, která se vařila ve škole na sporáku zakoupeném SRPŠ a každý žák musel přinést 1 vejce, 250 g hrubé mouky a lístky na 100 g masa. Vedle těchto potravin ještě platil 3 koruny za jednu porci polévky. Polévky se vařily nejprve třikrát týdně a od ledna 1952 pěrtkrát týdně. O prázdninách bylo rekonstruováno sociální zařízení školy a byla vymalována celá školní budova nákladem 42.500 korun.

            Ve stejném složení byl zahájen i školní rok 152/1953 s 91 žáky, změny nastaly ve vyučování náboženství, římsko-katolické vyučoval děkan Vincenc Říha a československé farář Vítězslav Juříček. Novým předsedou SRPŠ byl zvolen Josef Vancl (Studenec 243). V duchu projevu pozdějšího prezidenta Antonína Zápotockého navštívil 1.ledna 1953 školu poprvé Děda Mráz. Dne 27.dubna 1953 byla škola seznámena s reorganizací československého školství a studenecká národní (dříve obecná) škola se stává od nového školního roku součástí Osmileté střední školy ve Studenci. 

 

                                   

   Měšťanská škola ve Studenci

 

    Počátkem roku 1929 nastupuje na inspektorské místo státních menšinových škol  v Trutnově nový inspektor Karel Kouba, který velmi dobře znal národnostní poměry ve Studenci, Zálesní Lhotě, Levínské Olešnici a na Horkách, a proto hned od počátku svého služebního působení usiluje o zřízení státní měšťanské školy ve Lhotě Zálesní - Studenci. Měla být určena pro posílení české menšiny v Zálesní Lhotě a měli ji navštěvovat žáci ze Studence, Rovnáčova, Horek, Bukoviny, Čisté, Nedaříže a Vidochova. Jeho úsilí bylo záhy korunováno úspěchem a již v červenci 1929 obdrželo obecní zastupitelstvo ve Studenci rozhodnutí o zřízení veřejné měšťanské školy s československým jazykem vyučovacím ve Lhotě Zálesní se sídlem ve Studenci.

   

    Prvním ředitelem této měšťanské školy byl jmenován odborný učitel z Vrchlabí Josef Mestenhauser (pocházel ze Skřivan u Nového Bydžova), který již v červenci 1929 provedl první zápis do nové měšťanské školy. Počet zapsaných žáků převýšil očekávaní, a tak oproti původnímu rozhodnutí  bylo povoleno zřízení dvou tříd. Zvláštností této školy nepochybně bylo, že neměla vlastní budovu. Pro první školní rok propůjčila jednu místnost pro první ročník bezplatně  firma Fejfar Mládek  v administrativní budově  Rovnáčově čp.13, druhý ročník byl umístěn ve volné třídě obecné školy u kostela. Ředitelna byla umístěna uprostřed mezi oběma třídami v domě Václava Háka (čp.322), kde se nacházel i služební byt ředitele školy. Do školy bylo zapsáno v prvním školním roce 1929/1930  34 žáků a vyučoval je čtyřčlenný učitelský sbor. Vedle ředitele školy Josefa Mestenhausera byla oporou sboru dlouholetá studenecká učitelka Františka Portíkova (působila ve Studenci až do roku 1959), dalšími členy byl gymnaziální profesor Jindřich Pilař a Ludmila Morávková-Urbanová. Nově byl zvolen i školní výbor pro měšťanskou školu, jehož předsedou se stal Josef Borůvka a dalšími členy Jan Klazar, Josef Štefan a Václav Kobrle.

 

    V druhém školním roce své existence 1930/1931 se škola rozrostla na tři třídy a celkem bylo již zapsáno 52 dětí.. Nová třída byla umístěna v domě čp.100, který patřil firmě Fejfar Mládek. K značným a zásadním změnám došlo po odchodu Jindřicha Pilaře v učitelském sboru, neboť nastoupili dva vynikající učitelé, kteří jsou nerozlučně spjati s historií studeneckého školství a veřejného života. Byli jimi Josef Lánský a Antonín Holec. Josef Lánský se narodil 21.října 1904 ve ve Velké Třebnouševsi na Hořicku a po absolvování učitelského ústavu v Jičíně postupně vyučoval v Chodovicích, Velké Třebnouševsi, Milovicích, Lázních Bělohradě, Levínské Olešnici a Svojku, odkud přešel do Studence.  Antonín Holec se narodil 1.října 1906 v Podůlší u Jičína a po absolvování učitelského ústavu v Jičíně vyučoval v Dolní Branné a Heřmanových Sejfech (Rudníku), odkud přešel do Studence. Měšťanská škola se hned od počátku své existence stala důležitým činitelem kulturního dění v obci. Již v březnu 1930 sehráli žáci první divadelní představení  hry Vlastní silou na počest narozenin prezidenta T.G.Masaryka a poté následovalo pravidelně divadelní představení alespoň jednou ročně (Mlynář Filuta, V čem Jeník našel štěstí, Pohádka zimního večera, Princezna Zlatohvězdka, Kocourkovští muderlanti, Pro princeznu svobodu).

 

    Ve třetím roce 1931/1932 byl zřízen při této škole Jednoroční učební kurs (JUK) a zřízena čtvrtá třída, takže celkový počet žáků dosáhl 80. Na školu nastoupili další učitelé, Marie Nosková-Stuchlíková a Josef Tengler. Učebna JUK byla nejprve v obecné škole a v průběhu školního roku byla přemístěna do zahradního domku čp.162, který škole bezplatně propůjčila majitelka velkostatku Jana Hiltlová. Všechny třídy tak byly umístěny v různých místech obce, a tak učitelé museli v rámci jednotlivých přesunů denně překonávat několikakilometrové vzdálenosti. V tomto školním roce bylo při škole ustanoveno první Sdružení rodičů a přátel školy. V následujícím školním roce 1932/1933 navštěvovalo školu 91 žáků a jako nepovinné předměty byly zavedeny těsnopis, psaní na stroji a němčina. K výraznějším změnám došlo ve školním roce 1933/1934, kdy odešla Ludmila Morávková a nahradila ji Jana Nekolová-Nováková z Dolního Litvínova, místo Marie Noskové nastupuje Kamila Pfeifrová z Liberce, místo níž přišel v dubnu 1934 Václav Knotek z Prostějova. Po přechodnou dobu na škole ještě vyučovaly Eva Rožková a Božena Kovaříková.

    Od nového školního roku 1934/1935, v němž bylo ve škole zapsáno 128 žáků ve 4 třídách,  musela škola z provozních důvodů opustit administrativní budovu v Rovnáčově čp.13 a vyučování bylo zahájeno v domku Vilemíny Tylšové ve Studenci čp.133.  K dvojí změně došlo v obsazení místa učitelky ručních prací a domácích nauk, nejprve místo Jany Novákové nastoupila Anna Pertlíková, kterou ještě v průběhu roku vystřídala další významná osobnost studenecké školy Marie Míčová-Černá. Na podzim roku 1934 bylo publikováno v různých novinách několik článků o stísněných poměrech měšťanské školy ve Studenci. Severočeský deník ze dne 7.října 1934 v článku Věnujte větší pozornost školství v našem pohraničí napsal:

    Škola v Zálesní Lhotě-Rovnáčově, která musela odmítnout při zápise žáky pro nedostatek místa, vyučuje v těchto chaloupkách, kde jsou umístěny 2 třídy státní menšinové měšťanské školy. Takto je postaráno o školu, která již 5 let se dožaduje marně vybudování vlastního stánku. V jedné z těchto chalup nalézá se I.ročník. Na prostoře 44,55 m2  je stlačeno 52 žáků. Pro každého žáka je tu vyhrazeno 0,6 m2. Na jednoho žáka připadá 1,9 m3 vzduchu (ač předpisy nařizují 3,8 - 4,5 m3). Lavice dotýkají se až kamen. Škola má 4 třídy, které jsou umístěny odděleně. Krajní vzdálenost činí 25 minut chůze. Škola je žactvem přeplněna. Letošního roku musila být řada dětí při zápise odmítnuta, poněvadž nebylo volného místa.

    Časopis A-Zet ze dne 11.října 1934 pod titulem Jen když jsme národ Komenského doplnil:

    Není to zázrak, že za takových poměrů vyrůstají děti, které neztratí lásku a úctu k národu a státu, který se takto stará o jejich vzdělanostní minimum ? Kdyby to byly děti z menšinového národa , měly by aspoň zastání u Společnosti národů. Protože jsou však syny a dcerami národa, který je tu pánem ve vlastním domě, nenajdou záštity u nikoho. A tento národ si s oblibou říká, že je národem arciučitele Komenského.

    Další obdobný článek vyšel v deníku Národní politika 14.října 1934. Snad právě proto po těchto reakcích v tisku darovalo Ministerstvo školství a národní osvěty škole 10 lavic, 8 židlí, 1 stůl a psací stroj, Měšťanská spořitelna v Jilemnici kompletní Šírovy spisy a psací stroj.  

    V tomto školním roce zahájil svou pestrou činnost pod vedením Václava Knotka dorost Československého červeného kříže. Vedle zdravotní výchovy se zaměřil na dopisování s obdobnými organizacemi v různých místech naší republiky i celého světa. I.ročník si dopisoval s obecnou školou v Tvrdonicích na Břeclavsku, II.ročník s obecnou školou v Monroviu v Kalifornii, kam žáci odeslali loutky v národních krojích, IV.ročník udržoval korespondenci se školou v Bedzinu v Polsku a dívky IV.ročníku dokonce se školou v Senhoku v Japonsku.  Výroba loutek v národních krojích byla oblíbenou činností žákyň studenecké školy a dokonce 2 loutkami byla obeslána mezinárodní výstava loutek v Paříži. V rámci vzájemné pomoci byla odeslána jablko do menšinové školy v Jablonci nad Nisou a obnošené oblečení do Užhorodu.         

 

    Další stěhování čekalo školu a 172 zapsaných žáků před školním rokem 1935/1936. Škola obdržela výpověď z budov čp.100 a čp.162. Tuto tíživou situaci komentoval i regionální týdeník Krkonošský obzor zde dne 28.6.1935:

    Jinou záležitostí této školy je každoroční opatřování nějaké učebny. V prvních letech hledány byly postupně třídy a později nebylo prázdnin, aby nebyla škola ohrožena výpovědí. A tak se o prázdninách stěhovalo. Letos dosáhla situace vrcholu. Stěhují se hned 2 třídy a 1 pracovna. Vcelku tedy 3 třídy. Najednou ! Jak trpí veškeré pomůcky, nábytek za tisíce pořízený, vycpaniny, skleněné a jiní přístroje fysikální, může si každý domysliti. Že se přitom mnohé věci zničí,  je nasnadě. A což výlohy se stěhováním ? Ty činí také slušnou částku, tak jako readaptace vyklizených místností. Stav školy je takový, že budí lítost u každého, kdo poměry v místě pozná.

    Tyto třídy byly přemístěny do adaptovaných místností bývalého konzumu v budově roletáře Jaroslava Háka (čp.166) a škola tak byla relativně pohromadě. V tomto školním roce bylo při škole zřízeno praktikantské místo, které bylo nejprve obsazeno Ladislavem Švitorkou a poté Jiřinou Kalenskou (v dalším školním roce již nebylo obnoveno).        

    Náznakem a prvním krokem určitého řešení prostorové situace školy se stal dar firmy Fejfar Mládek Ministerstvu školství a národní osvěty, který spočíval v předání komisionálně zajištěného pozemku o výměře 2500 m2  na parcelním čísle 1801/3 na výstavbu nové školy (U Trojice).

    K dalšímu  výraznému zvýšení počtu zapsaných žáků došlo ve školním roce 1936/1937, kdy školu navštěvovalo celkem 157 žáků, z toho 100 zde Studence, 14 ze Záles- ní Lhoty,  2 z Rovnáčova, 8 z Levínské Olešnice, 14 z Bukoviny, 9 z Horek, 8 z Čisté a po 1 z Nedaříže a Vidochova. Vzhledem k vyššímu počtu žáků byla zřízena pobočná I.třída ve Studenci čp.305, jejímž třídním učitelem se stal František Povolný z Vrchlabí. I měšťanskou školu zasáhla epidemie záškrtu, škola byla na určitou dobu uzavřena, ale přesto dva žáci této nemoci podlehli (Libuše Vodnárková a Josef Schorm).

    V tomto roce také proběhlo referendum o postavení školy či pomníku T.G.Masaryka. I když se studenecká veřejnost přiklonila na stranu školy, rozhodnutí obecního zastupitelstva jej nerespektovalo a zdůvodnilo takto: 

    Dne 4.října 1936 dal provésti starosta obce pan Jan Fejfar všeobecné hlasování, při kterém se mělo občanstvo rozhodnouti buď pro stavbu pomníku presidentu Osvoboditeli T.G.Masarykovi, nebo pro zbudování nové školy Masarykovy ve Studenci. Plebiscit byl proveden o vlastní újmě pana starosty, bez vědomí i souhlasu obecní rady i zastupitelstva. Sluší se tedy pokládati provedení hlasování za jeho soukromou akci a výsledek plebiscitu, nechť byl jakýkoliv, není směrodatný a závazný pro obecní zastupitelstvo.

    Jako hlavní příčina zamítavého stanoviska obecního zastupitelstva byl rozdílný názor obou stran na umístění nové školní budovy. Starosta Jan Fejfar prosazoval již darovaný pozemek U Trojice, kdežto obecní zastupitelstvo navrhovalo pozemek u  křižovatky u Lípy svobody naproti domu Františka Vancla.    

   

    Ve školním roce 1937/1938 se zapisuje do školy 159 žáků a ve školní kronice je zaznamenána jejich národnost a náboženské vyznání. Z uvedeného počtu žáků navštěvuje školu 142 Čechů a 17 Němců, k římskokatolickému náboženství se přihlásilo 113 žáků, k československému 31 žáků, k evangelickému 6 žáků, k adventistům 1 žák a 8 žáků se nepřihlásilo k žádnému vyznání. Ze školy odešel František Povolný a na jeho místě se postupně vystřídali František Ondráček a Antonín Schönbach. Od května 1938 je situace ve škole  pochopitelně poznamenána napjatou politickou situací, probíhá sbírka na obranu státu,  při níž bylo v obci vybráno 31.500 Kč,  z toho v měštanské škole 700 Kč, učitelé organizují branné kursy a dny, ve škole je zřízena školní protiletecká obrana, jejímž velitelem byl jmenován Antonín Holec.

 

    Následující školní rok 1938/1939 byl zahájen s 154 žáky z 10 obcí (86 ze Studence, 6 ze Zálesní Lhoty, 6 z Rovnáčova, 1 z Martinic, 13 z Levínské Olešnice, 20 z Bukoviny, 13 z Horek, 6 z Čisté, 2 z Vidochova a 1 ze Žďáru), ale ukončen pouze s 126 žáky, neboť se jich v průběhu roku 23 odstěhovalo (16 naopak přistěhovalo) a 11 z důvodů okupace vystoupilo.  K změnám došlo i v učitelském sboru, neboť byli mobilisováni Josef Lánský, Václav Knotek a Antonín Schönbach. Ze zrušené menšinové měšťanské školy ve Vrchlabí se vrátil František Povolný a v lednu 1939 nastoupil Zdeněk Ježek z Röhrsdorfu u Cvikova. Po zabrání pohraničí se podařilo Josefu Lánskému a Antonínu Holcovi ve spolupráci s dalšími učiteli převézt učební pomůcky a školní potřeby ze zabraných menšinových škol ve Vrchlabí a Vítkovicích do českých škol ve Studenci, v Jilemnici a Mříčné. V lednu 1939 byl MŠNO povolen převod těchto pomůcek v hodnotě 11.690 Kč do inventáře studenecké školy (pomůcky byly přechodně uskladněny ve studeneckém zámku).

 

    Do studenecké školy se v prvním válečném školním roce 1939/1940 již nevrátil Antonín Schönbach a místo něj nastoupila Božena Kovaříková ze Slatin u Jičína. Původní název školy Měšťanská škola v Lhotě Zálesní s československým jazykem vyučovacím byl nejprve nahrazen názvem Státní měšťanská škola s českým jazykem vyučovacím ve Studenci u Jilemnici a zanedlouho bylo z názvu vypuštěno slovo státní. V lednu 1940 odešel do Lázní Bělohrad učitel Zdeněk Ježek a nahradil jej Jaroslav Šulc z Levínské Olešnice, 28.února 1940 opustil před zatčením gestapem školu i Studenec Václav Knotek, místo něhož nastoupil Bedřich Dobrovolný.

 

    K dalším výrazným změnám došlo ve školním roce 1940/1941, v němž bylo zapsáno ve škole 146 žáků . Koncem listopadu došlo k přestěhování měšťanské školy do jednoho prostoru, a to do vily Jana Fejfara čp.293 a novostavby v přilehlém parku. Smluvní nájemné činilo 6800 Kč ročně, ale Jan Fejfar je ponechával pro potřeby školy (první rok byl pořízen promítací přístroj).  Jako vánoční dar obdržela škola od Jana Fejfara nový školní rozhlas. V lednu 1941 uspořádal pro školu SK Fejfar Mládek první školní lyžařské závody a mezi vítězi najdeme mnoho budoucích studeneckých závodníků i pozdějších československých repre- zentantů (Lánský,Havel,Karásek,Tauchman,Klouček,Remza). V únoru 1941 obdržela škola další dar od firmy Fejfar Mládek, a to loutkové divadlo, což vedlo k vytvoření loutkářského kroužku pod vedením Jaroslava Šulce a zřízení stálého jeviště včetně osvětlení (první loutkové hry Jak Kašpárek roztočil čerty, Koření z Čertova vrchu).   

 

    Ve školním roce 1941/1942 se změnil dosavadní název školy, místo školy měšťanské byla označováno jako škola hlavní,  převzala pátý ročník obecné školy jako svůj první a stala se školou výběrovou,  do které mohlo být přijato pouze 40 % populace dle průměrného prospěchu dané třídy. Byl stanoven i maximální počet žáků ve třídách, a to 50 žáků v obecné škole a 60 žáků v hlavní škole, byla upravena i vyučovací povinnost učitelů, a to 30 hodin týdně na obecné škole a 28 hodin týdně na hlavní škole. Do školy bylo zapsáno 158 žáků v pěti třídách. V únoru 1942 proběhl 2.ročník školních lyžařských závodů, jichž byl osobně přítomen ministr obchodu Dr.Kratochvíl a továrník Jan Fejfar, kteří předali putovní pohár nejlepšímu závodníkovi Jiřímu Frýbovi. Studenečtí učitele byli velice aktivně zapojeni v ochotnickém spolku Lidumil a právě v roce 1942 dosáhl tento spolek významného ocenění. Na soutěži divadelních souborů v Lomnici nad Popelkou získal spolek 1.místo a putovní pohár  ministra školství za hru Fráni Crhy Hana Harcová pod režijním vedením ředitele školy Josefa Mestenhausera. Cenu za nejlepší herecký výkon obdržela Božena Kovaříková za titulní roli Hany a na první místo ji nominovali všichni členové soutěžní poroty.    

 

    Před zahájením nového školního roku 1942/1943 byly odvezeny vyřazené (politicky závadné) učební pomůcky o celkové hmotnosti 320,15 kg. V září nastoupilo do školy 133 žáků  a v průběhu roku došlo k několika změnám v učitelském sboru. Místo dlouhodobě nemocného Bedřicha Dobrovolného vyučovala Olga Tvrzská z Jilemnice, v lednu 1943 byl zatčen gestapem Josef Lánský a místo něj nastoupil Jaroslav Hampl z Hrabačova, který byl již v květnu 1943 přeložen do Jilemnice a místo něj vyučovala Marie Lízlerová z Jilemnice, v únoru 1943 odešel na vlastní žádost do Vysokého Veselí Jaroslav Šulc, jehož nahradila opět Olga Tvrzská.  V listopadu 1942 navštívil školu ministr zemědělství a lesnictví Adolf Hrubý. V únoru 1943 založil Antonín Holec první pěvecký sbor ve studenecké škole a již v červnu 1943 byl uspořádán společný koncert Dětského symfonického orchestru z Kopidlna a studeneckého školního sboru.

 

    Na začátku školního roku 1943/1944 odešly ze školy vzhledem k nedostatečné kvalifikaci pro hlavní školu  Božena Kovaříková, Marie Lízlera a Olga Dobrovolná-Tvrzská, místo nich nastoupili Bedřich Fišera z Roprachtic, Jan Kovář ze Mříčné a Julie Trojanová z Jilemnice. V pěti třídách bylo zapsáno 98 žáků, kteří byli poprvé hodnoceni šestistupňovou klasifikační stupnicí a místo pozastavenému vyučování dějepisu jim na 8 hodin týdně přibyla němčina. V květnu 1944 byl totálně nasazen Jan Kovář a na jeho místo nastoupila Jarmila Dědourková z Mříčné. O prázdninách sehrál školní pěvecký sbor pod režijním vedením Antonína Holce operetu Kukačky  a všichni učitelé po čtrnáctidenní dovolené nastoupili na žňovou výpomoc. 

 

    Do posledního válečného školního roku 1944/1945 bylo zapsáno pouze 79 žáků, a tak byla jedna třída (pobočná) zrušena a Jaroslava Dědourková se vrátila na své původní působiště na Horka. Na počátku školního roku navštívil školu zemský školní inspektor Najman, který měl posoudit situaci ve Studenci a navrhnout zrušení jedné hlavní školy v našem regionu (Horní Branná, Roztoky, Vysoké nad Jizerou). Zásluhou Jana Fejfara, který inspektora přesvědčil o potřebnosti této školy ve Studenci, byla škola zachována, i když se musela smířit s redukcí na 2 třídy s odděleními. V průběhu září byli totálně nasazeni Bedřich Fišera, Antonín Holec a Julie Trojanová, dlouhodobě onemocněl ředitel školy Josef Mestenhauser,  takže ve spojených třídách vyučovali Bedřich Dobrovolný a Františka Porti- ková. V říjnu 1944 nastoupil do školy Josef Hendrych z Valteřic, které do té doby vyučoval v Roztokách. Koncem října 1944 byl totálně nasazen Bedřich Dobrovolný a místo nemocného Josefa Mestenhausera vyučovala Anna Lízrová z Jilemnice. V lednu se vrací do školy Antonín Holec a opět se vyučuje pravidelně ve všech 4 třídách. V neděli 13.května 1945 se konala oslava  "dosažení míru a opětné samostatnosti", při kterém procházel slavnostní průvod ze Špice k Lípě svobody, kde přednesli slavnostní projevy Josef Šorm, Jan Hák a Jan Kuřík a na závěr přednesl několik písní školní pěvecký sbor pod taktovkou Antonína Holce. V pondělí 14.května 1945 bylo po několikadenní přestávce opět zahájeno řádné vyučování ve slavnostně vyzdobené škole. Do školy se vrátili totálně nasazení Bedřich Dobrovolný, Bedřich Fišera, Jan Kovář a Jaroslav Hampl (z nucených prací uprchl již koncem roku 1944 a skrýval se v domě Josefa Martínka), z koncentračního tábora se vrátil Josef Lánský, který byl 6.června 1945 jmenován novým ředitelem školy, neboť Josef Mestenhauser byl jmenován zmocněncem ministerstva školství a osvěty pro okres Dubá.

 

    Svobodný školní rok 1945/1946 byl zahájen 3.září 1945 a ve třech třídách bylo zapsáno 83 žáků. Dále probíhal jednoroční učební kurs při měšťanské škole, do kterého docházelo 31 žáků. Vedle ředitele Josefa Lánského na škole vyučují Františka Portíková, Julie Trojanová, Ludmila Hrubá a Antonín Holec. Na žádost rodičů byla zavedena zjednodušená školní docházka, odpolední vyučování probíhalo v pondělí a ve čtvrtek, v ostatní dny končilo ve 13 hodin, aby žáci mohli pomáhat při zemědělských pracích. V lednu 1946 ztratila škola naturální byt ředitel školy, který byl umístěn v domě Václava Háka (Studenec 322). Od března 1946 nastoupila nová učitelka Jiřina Zelinková z Jilemnice. V závěru školního roku byli oceněni nejlepší žáci školy a Jaroslava Albrechtová, nejlepší absolventka jednoročního kursu, byla přijata ministrem školství a osvěty Zdeňkem Nejedlým.

 

    V dalším školním roce 1946/1947 bylo do prvního ročníku zapsáno 48 žáků, a tak výuka byla rozdělena do dvou tříd. Učitelský sbor byl doplněn Františkem Machytkou z Kruhu, pod jehož vedením se žáci školy o prázdninách zúčastnili česání chmele v Sedlci u Litoměřic.

 

    Převratový školní rok 1947/1948 přináší i změny v učitelském sboru, do Cvikova odchází František Machytka, do Vysokého nad Jizerou bela přemístěna Julie Trojanová a v dubnu 1948 se na školu vrací Bedřich Dobrovolný, který byl rozhodnutím okresního akčního výboru zbaven místa učitele na jilemnickém reálném gymnáziu. Žáci školy již byli „zataženi“ do politických události a určitě ke své radosti se zúčastnili manifestační stávky 24.února 1948 tím, že jim odpadlo vyučování. V dubnu 1948 se žáci zúčastnili zalesňovacích brigád ba obecních pozemcích a vysázeli celkem 2400 lesních stromků.

 

    Školní rok 1948/1949 přinesl především formální změnu v názvu školy, název měšťanská škola byl změněn na název střední škola. Do školy a jednoletého učebního kursu bylo zapsáno 91 žáků a učitelský sbor zůstal nezměněn. V listopadu 1948 bylo ustaveno Sdružení rodičů a přátel školy, jehož prvním předsedou se stal Josef Fejfar. Ve dnech 23.února až 2.března proběhl rekreačně výcvikový zájezd žactva do Pece pod Sněžkou (71 žáků) pod vedením Bedřich Dobrovolného. Vzhledem k nepříznivému počasi se žáci vrátili o den později.  Na závěr školního roku byli oceněni nejlepší žáci jednotlivých tříd, kterými byli Vlasta Holmanová, Jiřina Havlová a Miroslav Havel.

 

    Ve školním roce 1949/1950 se již vyučovalo ve všech čtyřech ročnících a školu navštěvovalo 109 žáků.  Učitelský sbor se nezměnil, novým předsedou SRPŠ byl zvolen Antonín Prokeš (Studenec 326). V září byla škola vybavena první telefonickou linkou s telefonním číslem 002.  Na Soutěži tvořivosti mládeže (STM) si úspěšně vedl pěvecký sbor Antonína Holce a do krajského kola mezi jednotlivci postoupili Jaroslava Zlatníková (recitace) a Stanislav Klouček (housle).  Žáci školy se zúčastňovali pravidelných brigád (vysázeno 12500 stromků) a 19 žáků odjelo na prázdninovou chmelovu brugádu do Chotiněvse u Litoměřic.

    Na začátku školního roku 1950/1951 (zapsáno 104 žáků) odešel ředitel školy Josef Lánský na stejné místo do Rokytnice nad Jizerou a ředitelem školy byl jmenován Antonín Holec. Jako nová vyučující nastoupili Ludmila Patočková a Miloš Skála, který se narodil v Lodži a jako učitel působil na Podkarpatské Rusi v Rachově (dnes Rachiv) a Velkém Bočkově (Velykij Byčkiv). Vzhledem k tomu, že neobdržel slíbený byt, působil ve Studenci pouze do listopadu l950, kdy na jeho místo nastoupila absolventka gymnázia Dana Lachmanová. Ve stejném měsíci byla ve škole zřízena Žákovská družina na stravování s vedoucí Miroslavou Havlíčkovou a kuchařkami Marií Holcovou a Zdeňkou Lánskou. V prosinci sehráli žáci s velkým úspěchem pod režisérským vedením Marie Míčové divadelní představení Zelená knížka. V únoru se nejlepší studenčtí lyžaři zúčastnili krajských lyžařských přeborů a získali tři medaile, Antonie Havlová zvítězila ve sjezdu, stříbrné medaile v běhu na lyžích získali Zdenka Háková a František Tauchman. Tradičně v květnu se žáci školy zúčastnili zalesňováni na katastrech Studence a Zálesní Lhoty a vysázeli 40.000 stromků. V červnu 1950 se poprvé konaly závěrečné zkoušky žáků 4.ročníku. Všichni žáci vykonali zkoušky úspěšně a diplom za nejlepší výsledky obdrželi Zdenka Jechová, Hana Prokšová, Jiří a Libor Vitvarovi.

 

   Školní rok 1951/1952 měl poněkud dramatický začátek. V rámci stranických nařízení měla být provedena dislokace učitelů, studenečtí učitelé měli být přeloženi na jiná místa (především do pohraničních oblasti) a na jejich místa dislokovani jiní. Vzhledem k výraznému nesouhlasu rodičů zastupovaných Josefem Tauchmanem (Studenec 360), který byl zvolen novým předsedou SRPŠ,  byla přeložena na Rumbursko pouze Ludmila Patočková, kterou nahradil František Hampl z Kruhu. V říjnu 1951 uspořádal mičurinský kroužek pod vedením Antonín Holce v sále U Erbenů úspěšnou výstavu ovoce s odbornými přednáškami vedoucího ovocné školky Petra Kučery, kterou shlédlo více 320 návštěvníků. V tomto školním roce dosáhla škola i výrazných sportovních úspěchů,  hokejové školní mužstvo získalo 2.místo v krajské soutěži, Antonie Havlová se stala krajskou přebornicí v Sokolovském závodu branné zdatnosti a postoupila do celostátního finále na Slovensku, přeborníky okresu se stala školní družstva chlapců ve volejbalu a kopané. Škola musela plnit i další úkoly a jedním z nejsledovanějších byla tzv. Lánská akce, která spočívala v povinném náboru do hornictví a hutnictví. Počátkem června opět probíhaly závěrečné zkoušky a diplom za nejlepší prospěch obdrželi Jana Albrechtová, Růžena Kuříková, Miroslav Havel, František Tauchman a Pavel Zajíc. Během tohoto školního roku byl přistavěn ke škole sklad na palivo z materiálu z rozbourané cihelny.

 

    Školní rok 1952/1953 byl zahájen relací v novém místním rozhlase, který také hrál žákům na první cestě do školy po prázdninách. Vlastní vyučování 115 žáků však zahájil nezměněný učitelský sbor s určitými problémy, neboť nebyly dokončeny některé opravy a v Zálesní Lhotě vypukla epidemie slintavky a kulhavky (obec byla uzavřena), a tak se vyučovalo na směny. Navíc v listopadu odešel František Hampl do Roztok a jeho úvazek si rozdělili zbývající vyučující. Během roku si pod vedením Bedřicha Dobrovolného úspěšně vedli studenečtí žáci ve sportovních soutěžích,  v krajském kole v lehké atletice obsadili 2.místo, mezi jednotlivci si nejlépe  vedli Danuše Karásková a Anna Jiranové ve skoku vysokém a Antonín Horčička ve vrhu koulí. V závěrečných zkouškách nejlépe uspěli  Anna Jiranová, Danuše Karásková, Antonín Bukovský, Jiří Horáček, Zdeněk Karásek a Josef Vitvar.            

            Dne 27.dubna 1953 byla škola seznámena s reorganizací československého školství a studenecká měšťanská škola se stává od nového školního roku součástí Osmileté střední školy ve Studenci.

 

            Osmiletá střední škola

 

            Činnost této školy byla zahájena 1.září 1953 a jejím ředitel byl ve školním roce 1953/1954 jmenován Josef Zelinka, z národní školy přešli Alois Frýba, Cecilie Mejsnarová a Marie Votočková, z měšťanské školy Antonín Holec, Františka Portíková a Bedřich Dobrovolný. Na národní školu do Martinic byla přeložena Marie Míčová a Horní Branné Jiřina Zelinková, místo níž nastoupila Jiřina Augustinová. Další zaměstnanci školy byly školnice Vlasta Bartoňová a Marie Šimková a kuchařky Marie Holcová a Zdeňka Lánská. Škola byla rozmístěna v budovách čp. 5 a čp. 392 (183 žáků),  a proto byla podána opět žádost o stavbu nové školní budovy na pozemku za sokolovnou. V říjnu 1953 byla zřízena při škole školní družina mládeže a první vychovatelkou byla ustavena Květoslava Hvozdová.V prosinci 1953 byla Jiřina Augustinová přeložena do Harrachova  její úvazek si rozdělili ostatní vyučující. Ve velice tuhé zimě si úspěšně vedli studenečtí žáci v dlouhodobé lyžařské soutěži a získali celkové prvenství před Vítkovicemi a Rokytnicí. Z jednotlivců si nejlépe vedli Libuše Urbancová, Božena Karásková a Jaroslav Vízner. Škola se také zapojila do celostátní akce Soutěž mladých hospodářů a v rámci jilemnického okresu získala první místo a postoupila do krajského kola, které probíhalo následující školní rok. Cílem této soutěže bylo vést žáky především ke spoření na vkladních knížkách tehdejší Státní spořitelny.

 

            Ve školním roce 1954/1955 se učitelský sbor nezměnil, ale v průběhu roku onemocněl Alois Frýba a místo něho jaku suplující učitel nastoupil Miroslav Drozd. Alois Frýba se již do školy nevrátil a 12.června 1955 zemřel. Na školách ve Studenci působil nepřetržitě od roku 1922 a byl zapojen v celé řadě studeneckých spolků  V krajském kole Soutěže mladých hospodářů obsadila škola celkové druhé místo a ocenění a pomůcky pro školy převzali v Liberci Miroslava Havlíčková, Vladimír Prokeš a ředitel školy Josef Zelinka. Nově byl zvolen rovněž výbor SRPŠ a jeho předsedou se stal František Hek, na škole byla rovněž založena Školní tělovýchovná jednota s předsedou Bedřichem Dobrovolným a kroužky lehké atletiky a sportovních her. V úspěšné práci pokračoval i mičurinský kroužek, který se zúčastnil zásluhou Miroslava Háka i celostátní přehlídky v Bratislavě. Dalším úspěchem školy byly výsledky matematického kroužku pod vedením ředitele školy Josefa Zelinky, neboť Iva Rybková, Jana Tauchmanová, Marie Jiranová a Pavel Raboch se úspěšně umístili v krajském kole. Velká pozornost byla věnována nácviku skladeb na první celostátní spartakiádu a 16 starších žáků vystoupilo pod vedením Bedřicha Dobrovolného v Praze na Strahově. Školní rok byl ukončen slavnostním shromážděním na dětském hřišti s koncertem školního pěveckého sboru a závodní hudby Lenka.

 

            Školní rok 1955/1956 byl zahájen se 183 žáky s jedinou změnou v učitelském sboru, vychovatelku školní družiny Květu Hozdovou nahradila Drahomíra Vaňková ze Zálesní Lhoty. Novým předsedou SRPŠ se stal Josef Tauchman. K výraznějším změnám došlo v následujícím školním roce 1956/1957, kdy jako noví vyučující nastoupily Libuše Janíčková a Anežka Cihlářová-Dvořáková  (za Miroslava Drozda). Do výslužby odešla Marie Votočková, která působila na studeneckých školách od roku 1916.

            Ve školním roce 1957/1958 se zvýšil počet tříd a škola tak získala nárok na jmenování zástupce ředitele školy, kterým se stal Antonín Holec. Místo Marie Votočkové nastoupila Věra Pochopová, nově nastoupily Květa Jirsová, Vlasta Chuchlíková a Miluška Heligrová (za Libuši Janíčkovu, která odešla na mateřskou dovolenou). V listopadu odešel do Jilemnice učitel tělesné výchovy a vynikající organizátor sportovních akcí Bedřich Dobrovolný, za něhož nastoupila Julie Nosková. Na konci školního roku odešla do výslužby dlouholetá vynikající členka učitelského sboru, Františka Portíková, která působila ve Studenci od vzniku měšťanské školy v roce 1929, a propuštěna ze školní služby byla Cecilie Mejsnarová.

 

            V dalším školním roce 1958/1959 počet tříd opět poklesl, a tak místo zástupce ředitele školy bylo zrušeno. Vzhledem k předchozím odchodům učitelů se částečně obměnil učitelský sbor, do studenecké školy se již poněkolikáté vrátila Marie Míčová a nově nastoupili Eva Petříková, Anna Šimůnková a Josef Dolejší, kterého již v listopadu po jeho odchodu na vojnu vystřídal Jiří Hrubý.  

 

            V následujícím školním roce 1959/1960 se Studenec konečně dočkal zahájení výstavby nové školní budovy. Pro ilustraci situace kolem školy může využít vzpomínek Jana Kuříka a Josefa Horáčka:

 

            Zajímavou kapitolou z historie naší obce je historie studenecké (měšťanské) školy, která po svém ustavení v roce 1929 léta marně bojovala o samostatnou školní budovu. Před druhou světovou válkou byl tento boj důkazem „politikaření“, které našlo své místo i v naší obci. Pro ilustraci může posloužit soukromý zápis Jana Kuříka: 10.února 1952 se konal za velké účasti občanstva i lidu z okolí  bezkonfesní pohřeb bývalého starosty Studence Emila Flégla, který zemřel na záduchu v jilemnické nemocnici. Za komunistickou stranu měl u hrobu přednes předseda Místního národního výboru Melich, za ochotnický spolek Lidumil krásně promluvil o jeho činnosti Josef Slavík, účetní ze Studence. Ač byla sněhová vánice skorem celý den, při pohřbu svítilo slunce, nástroje nám však zamrzaly. Celý jeho život byla politika, boj o práva dělného lidu a klidu si nedopřál. Boj proti továrníku Fejfarovi, který chtěl postavit ve Studenci za jeho starostování novou měšťanskou školu, sirotčinec nebo chudobinec a kulturní obecní dům zůstane dlouho v paměti mezi občany. V tomto svém odporu chybil, a to se později ukázalo jako neštěstí obce. Jeho dílem byl postaven pomník presidentu T.G.Masarykovi, který za doby okupace byl poražen a kamene užilo se u Kudru pod Hradiškem ke stavbě sednice a chléva. Továrník Fejfar chtěl „Masarykovu“ školu, ke stavbě chtěl věnovat všechny cihly ze své zdejší kruhovky. Vlivem Emila Flégla vše zmařeno. Odpočiň po boji!

            K dalšímu jednání došlo hned po druhé světové válce. Již v prosinci 1945 byla svolána řada jednání a byly zadány plány nového školníhu areálu. Tento projekt zpracoval ing.arch.Pokorný a celkový rozpočet stavby činil 12 milionů korun. Přestože stavba byla zařazena do tzv. dvouletého plánu, k její realizaci bez jakéhokoliv zdůvodnění nedošlo. 

            Pracovníci Místního národního výboru a řada občanů se však stále snažila stavbu nové školy prosadit a jejich urputná snaha byla ukonejšena představiteli Krajského národního výboru v Liberci, že je stavba školy ve Studence zařazena v harmonogramu výstavby nových škol (1955). Ukázalo se však, že to byl jen úhybný manévr pracovníků KNV a další 2 roky se situace téměř nezměnila. K určitému obratu došlo až v roce 1957, kdy byla zařazena mezi plánované akce přístavba školy   v Roztokách (1957). Zásluhou iniciativy studeneckých občanů Aloise Čermáka, Josefa Horáčka, Miloslava Háka, Josefa Tauchmana, Miloslava Šulce a ředitele školy Josefa Zelinky byl prosazen požadavek výstavby nové školy ve Studenci a KNV v Liberci pod tlakem této iniciativy upřednostnil výstavbu nové školy ve Studenci před přístavbou v Roztokách (říjen 1957).

            V přípravných jednáních obec Studenec přislíbila především dodání stavebního materiálu z vlastních zdrojů pro počáteční fázi výstavby (kámen, písek) a především se závazala zajistit výstavbu školy svépomocí za spoluúčasti stavebních firem.  Vzhledem k nedostaku času na projektové práce a především již fungující unifikaci a jednotnosti byl obci „doporučen“ (nařízen) projekt pavilonové školy se 3 pavilony (učební budova, stravovací část, tělocvična).

            Po schválení projektu a vlastní stavby (v první etapě učební budova) vyvstaly první problémy se zajištěním pitné vody pro školní budovu. V této době se hloubily dvě artézské studně v závodě Texlen a bylo využito této kapacity k vybudování artézské studně U Trojice a přilehlého vodojemu na Tauchmanově kopci nad dnešním zemědělským areálem. Zásluhou Josefa Horáčka se podařilo získat finační prostředky z různých zdrojů, neboť vlivem geologického prostředí se náklady nakonec vyšplhaly na 173.000 Kč oproti běžným nákladům ve výši 80.000 Kč na jednu studnu.

            V zimě 1958 začali vozit místní rolníci na saních kámen z Grosmanova lomu k připravovanému staveništi, ale později se ukázalo, že vzhledem k podloží na místě dnešní budovy nebylo kamene třeba a byl odprodán na stavbu bytových jednotek v Jilemnici. Se stavbou školy se však na jaře 1958 stále nezačínalo a při urgencích pracovníků MNV ze Studence dokonce padla podmínka ze strany ONV Semily, že se stavbou školy bude započato,  až dojde k svedení veškerého dobytka ke společnému ustájení a dokončena socializace vesnice.

            V průběhu roku 1958 ale nakonec došlo k prvnímu jednání na místě dnešní školy a i zde se obec musela podrobit rozhodnutí nadřízených orgánů a souhlasit s umístěním školy doprostřed orelského hřiště se zdůvodněním, že v blízkosti sokolovny je hřiště jiné, které bude moci škola i veřejnost využívat.  Koncem roku 1958 byl předložen prováděcí projekt školy a již při jeho předložení bylo zpochybněno řešení střechy školní budovy (projektant a architekt Karel Hubáček). Přes řadu jednání u projektanta a investora Pozemní stavby Liberec se podařilo prosadit velice málo úprav, ale i tak se 21.května 1959 sešlo 40 brigádníků na zahájení výstavby nové školy ve Studenci (výkop vodovodu). Cihly na stavbu byly přiváženy z Kněžmosti u Mnichova Hradiště a z Křižan u Liberce a již při samotném skládání řada studeneckých brigádníků konstatovala, že jejich kvalita je velice špatná. I odborní pracovníci stavebních firem neprováděli svou práci zcela zodpovědně, navíc se stropy betonovaly těsně před vánočními svátky, kdy foukal mrazivý vítr a  používal se zmrzlý písek. Počátkem března 1960 po odšalování došlo ke zřícení některých části stropu a k vyvrácení zdiva. Poté si na stavbě podávaly ruce různé komise, což stavbu školy ještě protáhlo, takže nebyl splněn termín otevření školy k 1.září 1960, ale škola byla otevřena až 26. listopadu tohoto roku. Jistou raritou se stalo, že vzhledem k  50 různým nedostakům nebyla provedena kolaudace budovy a v dalších letech se na ni již zapomnělo, takže k částečné kolaudaci budovy došlo až v roce 1984 při statických úpravách budovy. Zbylé dva pavilony byly v harmonogramu prací KNV Liberec, ale vzhledem k územní reorganizaci státu v roce 1960  a přechodu Studence pod Hradec Králové k jejich realizaci již nedošlo.

 

            Na počátku školního roku se také provdaly tři členky učitelské sboru, takže zde vyučovala Anna Mládková (Šimůnková), Drahomíra Steuerová (Vaňková) a Vlasta Čapková (Chuchlíková), která v květnu 1960 odešla na mateřskou dovolenou a místo ní nastoupila Milena Valentinová.

 

            Základní devítiletá škola

 

            Školní rok 1960/1961 byl nejen prvním rokem Základní devítileté školy, ale také rokem stěhování do nově postavené školy. Opětovným zástupcem ředitele školy byl jmenován Antonín Holec.

            Slavnostní otevření budovy proběhlo 20.11.1960 za účastí zástupců okresních a krajských školských odborů. Vzhledem k otevření v listopadu škola obdržela čestný název „Škola československo-sovětského přátelství“, samotný název se však neujal a v dalších letech se prakticky nepoužíval. Náklady na výstavbu včetně vodojemu, vodovodu a komunikací činily 1.948.000 Kč a velkým přínosem byla i výpomoc místních občanů, z nichž nejvíce hodin odpracovali Jaroslav Fejfar (1200), Josef Nosek (1000), Josef Hák (900), Antonín Holec (500). Z původního projektu však nebylo pokračováno ve výstavbě stravovací částí, a tak obec odkoupila od dodavatele stavby Pozemních staveb Liberec budovu kanceláří a skladu materiálu (dnešní Orlovna) a během zimních měsíců byly tyto prostory upraveny pro školní stravování. V prvním školním roce se nová budova potýkala s řadou technických problémů (čerpání spodních vody, vytápění budovy).

            Vlastní školní rok byl vzhledem k nepříznivému počasí zahájen mimořádnou výpomocí žáků školy při sklizni lnu, máku a brambor. Žáci pomáhali i o prázdninách před zahájením školního roku, kdy sbírali na bramborových polích mandelinku.

            Velký úspěchů dosahoval pod vedením Antonína Holce mičurinský kroužek a po vítězství v okresním kole si žáci Josef Slavík a Vlastimil Nosek vedli úspěšně i v krajském kole v Hradci Králové(devítikilogramový kříženec kedlubny a krmné kapusty). 

            Ze sportovních akcí dosáhli žáci školy nejvýraznějších úspěchů v lehkoatletickém čtyřboji a přespolním běhu, v obou disciplinách si nejlépe vedl Ivo Dědeček, který jako jediný vybojoval pro studeneckou školu první místo, druhé místo přidal Josef Horáček.

 

            První úplný školní rok v nově budově 1961/1962 byl zahájen 1.září 1961 s 233 žáky. Pedagogický sbor opustili Eva Petříková a Josef Dolejší, nově nastoupili Eliška Slavíková, Mária Tauchmanová a Jaromír Novotný, po mateřské dovolené se vrátily Věra Pochopová a Dana Jebavá (Šubrtová), ve školní družině pokračovala Hedvika Bukovská.

            Podzimní měsíce patřily opět výpomoci na polích, a to nejen místnímu zemědělskému družstvu, ale i v Bukovině a v Levínské Olešnici. Ze sportovních akcí byl tou nejvýznamnější opět lehkoatletický čtyřboj, kde si ze studeneckých nejlépe vedli Marta Albrechtová, Marcela Hamplová, Josef Babič a Ivo Dědeček.

            V průběhu roku žáci nacvičili divadelní hru Kozákovský drahokam a s pásmem Rodným kraje se v krajské přehlídce umístili na druhém místě.

            Zajímavostí je určitě volba povolání, lépe řečeno plnění plánu v této oblasti. Z 36 vycházejících žáků jich 12 odešlo  do zemědělství a škola tím tento ukazatel splnila na více než 100%. Do středních škol odešlo pouze 5 žáků, 14 žáků nastoupilo přímo na jednotlivá pracoviště v okolních závodech.

 

            Ve školním roce 1962/1963 nastoupilo 255 řáků v osmi třídách, neboť druhý a třetí ročník byl s 38 žáky spojen. V pedagogickém sboru došlo k výraznější obměně, neboť na jiné školy přešli Dana Jebavá, Josef Dolejší a Jiří Hrubý a na studeneckou školu nově nastoupili Jaroslava Vokřínková, Václav Vokřínek a Jíří Ježek. Ve školní družině zastupovala stále důchodkyně Hedvika Bukovská. Ke změně došlo i ve vedení SRPŠ, Jaroslava ‚Šulce nahradil Karel Mašek.

            Již v tomto školním roce došlo k opravám budovy, neboť se začal pronášet strop nad posluchárnou, největší učebnou druhého stupně. Zároveň byla založen školní sad a byly provedeny první kroky k výstavbě školního hřiště za školou, které mělo sloužit v létě jako víceučelové sportoviště a v zimě jako kluziště. Žáky určitě potěšily i prodloužené pololetní prázdniny, které vzhledem k nedostatku uhlí trvaly tři týdny.

            Václav Vokřínek ihned po svém příchodu do Studence založil dramatický kroužek Studeňáček a nacvičil s ním divadelní hru Perníková chaloupka, se kterou vystoupil v okolních obcích a po vítězství v okresním kole reprezentoval semilský okres na krajské přehlídce dětských divadelních souborů.

            V tomto školním roce byla také založena tradice plaveckých výcviků pro pátý nebo šestý ročník, ten první se konal v letním dětském táboře v Kčkovicích  

 

            Školní rok 1963/1964 byl zahájen s jedinou změnou, kdy do školní družiny nastoupila Libuše Ježková.  Počet žáků se zvýšil na 268 v devíti třídách.

            V průběhu roku připravil divadelní soubor Studeňáček další divadelní hru, a to  pohádku Sůl nad zlato.   Opět s ní slavil úspěchy v okolních obcích. V tomto školním roce byla také založena tradice filmových festivalů, které se konaly v kinosále závodu Texlen. Ten první se konal v dubnu 1964 a během týdne bylo promítnuto 6 dětských filmů s průměrnou návštěvou 200 diváků na jeden film.

            Žáci školy se tradičně zúčastnili řady brigád, nejvíce brigádnických hodin odpracovali přo sklizni brambor, dále při sklizni sena ze škol ní zahrady a při výsadbě stromků. Žáci školy třídili a balíčkovali sazenice smrčků a k výsadbě takto připravili 187000 sazenic.

            Novoročni slavnosti a přijetí pionýrů prezidentem republiky Antoním Novotným se na Pražském hradě zúčastnila Jarmila Dědečková.

            Ostatní aktivity školy v průběho druhého pololetí narušila nařízená karanténa pro všechny žáky školy vzhledem k epidemii žloutenky. Odpadly tak školní výlety, sportovní akce a plavecký výcvik.    

 

            K výrazným změnám v pedagogickém sboru došlo na počátku i v průběhu školního roku 1964/1965. Novým ředitelem školy byl jmenován Václav Vokřínek, do Jilemnice odešla Milena Valentinová a místo ní přišel Josef Erlebach, na první stupeň nastoupily Marie Kavanová a Eva Motejlová. Libuše Ježková a Jaroslava Vokřínková odešly na mateřskou dovolenou a zastupovali je důchodci Hedvika Bukovská a Josef Knob. Do deseti tříd nastoupilo celkem 270 žáků.

            V průběhu roku byl zahájen nácvik na III.celostátní spartakiádu, kterého se zúčastnilo více než 100 cvičenců. Vystoupili se svými skladbami na okrskové spartakiádě v Jilemnici a na dalších akcích již necvičili. Ve sportu dosáhli největšího úspěchu starší žáci, kteří získali druhé místo v okresním přeboru škol ve volejbale.

            Druhé místo získal i školní pěvecký sbor v okresní přehlídce, i když se cítil poškozen, jak vyplývá ze zápisů ve školní kronice: „Díky čachrům poroty byl odsunut na druhé místo“. Za připomenutí stojí i další citát z kroniky vedené Václavem Vokřínkem: „Vyučování bylo často hrubě a nevhodně narušováno zasahováním funkcionářů MNV a VO KSČ do kompetence ředitele školy“.    

               Ve druhém pololetí proběhl druhý ročník dětského filmového festivalu a plavecký výcvik v Krčkovicích.

 

            Ve školním roce 1965/1966 přicházejí do školy manželé Ludmila a Jáchym Klingerovi a zároveň na místo školníka nastupuje Karel Hanzlík. Místo si opět vyměnili Milena Valentinová s Josem Erlebachem, Elišku Plecháčovou po dobu mateřské zastupoval Miroslav Vacka, Květa Stránská přešla na školu do Roztok.

            Úvod školního roku opět patřil bramborovým brigádám, žáci školy sklidili brambory z 18 ha a ve školním kronice najdeme i několik kritických výtek k těmto brigadám, mimo jiné „demoralizační vliv některých družstevníků“

            Škola se podílela na řadě hodnotných kulturních vystoupení v obci, v listopadu se uskutečnil koncert studeneckého rodáka Stanislava Kloučka, v zimě dětský karneval s bohatým programem a v létě vystoupení souboru Hořeňák. Velkému diváckému zájmu se těšil třetí filmový festival.

            Zapojení žáků školy do kulturních programů přineslo i úspěchy v recitačních a pěveckých soutěžích. Prvenství z okresních kol si přivezly Jarmila Jeriová a pěvecké duo Jana Havlíčková a Helena Hendrychová. Výrazný úspěch dosáhli i žáci v soutěži technické tvořivosti a s kotoučovou bruskou na dřevo získali žáci Jindřich Hodač, Miloslav Kudr, František Tauchman a Václav Tauchman druhé místo v okresní přehlídce.       

            Další úspěchy byly zaznamenány i ve sportovních soutěžích. Družstvo starších žákyň a žáků se probojovalo do okresního finále a Jan Albrecht obsadil mezi jednotlivci druhé místo, stejně jako celé družstvo (Věra Albrechtová, Věra Matoušková, Božena Plecháčová, Laďka Šírová, Ludmila Tauchmanová, Jan Albrecht, Josef Šorm, František Tauchman, Miloš Tauchman, Milan Vrbata). Dalšího úspěchu dosáhly studenecké gymnastky Ludmila Sedláčková, Iveta Fejfarová a Marie Benešová, které po vítězství v okrskovém kole v Jablonci nad Jizerou získali medailové umístění i v okresním kole.

            Třédní učitele připravili pro žáky i hodnotné vícedenní výlety s bohatým programem a opět proběh plavecký kurs v Krčkovicích, kam o prázdninách odjelo i 40 dětí na školní dětský tábor.

            V závěru školního roku se vedení školy rozloučilo s dlouholetou učitelkou prvního ročníku Marií Míčovou, která odešla do učitelského důchodu.

 

            Ve stavebních duchu se nesl i další školní rok 1966/1967, který byl zahájen s 253 žáky bez změn v učitelském sboru. Hned počátkem září byla zahájena generální oprava školní budovy, která spočívala v položení železobetonových nosníků na střechu budovy. Na tyto nosníky byly připevněny stropní desky, které se v některých místech prohýbaly. Poté byl ve všech učebnách v prvním patře budovy zhotoven dřevotřískový podhled. Při těchto pracech začalo do některých tříd zatékat, a tak dvě učebny byly celý školní rok mimo provoz až do položení nových parket. Žáci se tak vyučovali ve sborovně, v obecní knihovně, v sále hostince U Erbanů a ve školní jídelně. V lednu dokonce byly vyhlášeny týdenní mimořádné provozní prázdniny. Za všechno hovoří zápis ve školní kronice: „Nejsmutnější stránkou celé opravy bylo to, že naši žáci pozorovali flákačské tempo téměř všech pracovníků Pozemních staveb Liberec, viděli, jak se mrhá materiálem. My starší jsme nelibě nesli, že naše děti musí do 18 hodin směnovat, zatímco oprava vázla špatnou organizací práce, nepřipraveností materiálu, špatnou pracovní morálkou dělníků PS Liberec. Těžko takovouto organizaci nazvat socialistickou.“

            I v těchto provizorních podmínkách bylo založeno ve škole Kino mladého diváka, které promítalo především filmy s historickou tématikou. Za první pololetí provozu byl MNV odveden výtěžek v hodnotě 2300 Kč. V březnu proběhla zdařila beseda se spisovatelem Jaromírem Horáčkem o krkonošském nářečí a v dubnu žáci navštívili představení Romeo a Julie v Národním divadle a „ukořistili“ autogramy vynikajících herců (Radovan Lukavský, Vladimír Ráž, Jan Tříska, František Filipovský, Marie Tomášová a řada dalších).   

            Na prvním společném jednání byl také zvolen nový předseda SRPŠ, kterým se stal Miroslav Mühle. V květnu 1967 se škola zapojila do akce Školní mléko a žáci odebírali v průměru denně 170 sáčků mléka a 200 rohlíků.

            V tomto školním roce byl také založen pod vedením manželů Klingerových turistický kroužek, který v dalších letech připravil řadu hodnotných výletů včetně tradičních cykloturistických zájezdů.

            K největším úspěchům školy v tomto roce patřilo zařazení Jiřího Honců mezi dvacet nejlepších žáků v celostátním měřítku ve znalostech ruského jazyka. Jan Vokřínek zvítězil v okresním kole v poznávání rostlin, mezi staršími žáky této soutěže obsadil Stanislav Vodnárek druhé místo. Druhé místo vybojovala i Zdena Hanzlíková v okresním přeboru v běhu na lyžích.

            V závěru roku proběhl další ročník filmového festivalu a o prázdninách dětský tábor v Krčkovicích.  Se závěrem školního roku odešel do učitelského důchodu dlouholetý člen pedagogického sboru, zástupce ředitele školy a neúnavný vedoucí pěveckého sboru a mičurinského kroužku Antonín Holec.

           

            Antonína Holce vystřídal na místě zástupce ředitele školy ve školním roce 1967/1968 Josef Jech, Miroslava Vacku nahradila Věra Vanclová, na druhý stupeň nastoupila Václava Špuláková  a za Libuši Ježkovou do školní družiny Květa Spanilá. V průběhu školního roku zastupoval Václavu Špulákovou Josef Chaloupský.

            Podzimní měsíce byly opět ve znamení bramborových brigád a žáci byly tentokráte odměňovaání podle dosaženého výkonu, tedy množství sebraných brambor (za 1 q 4,80 Kč). V prosinci připravila škola „Veselou estrádu pod vánočním stromkem“, kde vystupovali nejen žáci školy, ale i herci Východočeského divadla z Pardubic.

            K největším úspěchům školy patřilo vítězství Marie Kudrové v okresním kole v recitaci a vítězství starších dívek v okresní soutěži zdravotnických hlídek. Škola již druhým rokem organizovala celoškolní závody v běhu na lyžích , který se zúčastňovala téměř 200 žáků, a závody ve skoku na lyžích, který se zúčastňovaly i dívky. Tyto závody tak daly základ silné lyžařské generaci, která dosáhla řady úspěchů i v celostátních závodech. Ve finále lehkoatletické ligy dosáhla na stupně vítězů pouze Věra Matoušková v hodu krikteovám míčkem, škola obsadila celkové 9.místo.  O prázdninách proběhl také první cykloturistický zájezd, který jeho účastníky zavedl do Drážďan a okolí.

 

            Školní rok 1968/1969 byl zahájen v pohnutých okamžicích naši historie, několik dní po invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti. Na stožáru před školou visel státní prapor na půl žerdi a na druhém byla pověšena černá vlajka. I starší žáci školy si uvědomovali smutek a bezmocnost tohoto okamžiku. Do školy nastoupilo celkem 234 žáků a novým členem učitelského sboru se stala Jitka Šulcová.

            V duchu předsrpnového uvolnění politického napětí pokračovaly přípravy na znovuodhalení pomníku prvního československého prezidenta T.G.Masaryka za aktivní účasti školy a všech učitelů. Pomník byl odhalen v den 50.výročí vzniku ČSR 28.října 2010 a hlavní projev přednesl odborný učitel a kronikář ze Semil Rudolf Hlava. O dva dny později se ve studenecké sokolovně uskutečnil slavnostní večer s vystoupením sólistky Národního divadla Marie Podvalové. V odpoledních hodinách bylo za školou vysazeno pět „Stromů republiky“.

            V podzimních měsících probíhala intenzivní jednání o přístavbě stravovací části včetně čtyř bytových jednotek a zdravotního střediska. Kraský národní výbor přislíbil uvolnit požadovanou částku a stav dospěl až k výběru staveniště a zadání projektové dokumentace. Firma DOS Valdice sice částku za zpracování dokumentace zinkasovala, ale nikdy ji nedodala, neboť po lednu 1969 přestala existovat. Tím další jednání uvázla opět na mrtvém bodě.

            Největších úspěchů dosáhla škola opět v soutěžích v recitaci, v okresním kole získala Květa Jeriová 3.místo a Jan Vokřínek po vítězství v okresním kole zvítězil i v krajském kole. Kvalitní výsledky dosáhly i Milada Erlebachová a Věra Sedláčkové v okresním kole v poznávání rostlin. Ve sportovních soutěžích dosáhla škola nejvýraznějších úspěchů v lyžařských závodech, kterých se pravidelně zúčastňovala více než 20 škol semilského okresu. Bodovaná umístění získali Jiří Havel a Vladimír Junek, ve sportovní gymnastice v okresním cvičení v Jablonci nad Jizerou zvítězily Miroslava a Milada Erlebachovy.

            Turistický kroužek zakončil úspěšný rok s více 2000 cyklokilometry na kontě. O prázdninách završil svou činnost zájezdem k Balatonu, kterého se zúčastnilo 14 cyklistů.

                  

            Následující školní rok 1969/1970 byl zahájen s 226 žáky v jedenácti třídách. Nově nastoupili Věra Doubová a Vlasta Hýsková. Hned první měsíc školního roku byl poznamenán smutnou událostí, neboť ve věku 63 let zemřel dlouholetý studenecký učitel, hudebník a divadelník Antonín Holec. Smutečního rozloučení se zúčastnili všichni žáci školy.

            Další měsíce kalendářního roku 1969 probíhaly ve znamení intenzivních příprava a zkoušek divadelního představení Jak přišla basa do nebe. Divadelní hra měla premiéra 25.prosince 1969 a měla obrovský úspěch, rozhodně patřila k nejzdařilejším představením nejen v historii školního divadelního kroužku, ale i spolupracujícího ochotnického spolku Lidumil.  

            Poslední březnový den byl odvolán z politických důvodů z funkce ředitele školy Václav Vokřínek, pro kterého byla škola vším a náročnost vůči sobě uplatňoval často k nelibosti i vůči žákům a kolegům kantorům. Na místě ředitele školy jej do konce školního roku nahradil Josef Jech, které poté přešel na jilemnické gymnázium. Ze školy ochází i Marie Tauchmanová, která se odstěhovala na východní Slovensko. 

 

            Novou ředitelkou školy s účinností od školního roku 1970/1971 byla jmenována Milena Valentinová, která přivítala 215 žáků a nové členy pedagogického sboru, Věru Hančovou a Štěpána Grofa, bývalého ředitele čistecké školy. V době mateřské dovolené Vlasty Skalské (Hýskové) suploval bývalý ředitel školy Josef Zelinka.

            Tradičně počet účast měly okrskové a koresní závddy v běhu na lyžích, v každé kategorii startovalo okolo 50 závodníků, medailové umístění pro studeneckou školu vybojoval druhým místem mezi žáky Jiří Havel, škola obsadila celkové 6.místo.

            Kvalitních úspěchů dosáhli žáci školy v přírodovědných soutěžích, v okresním kole soutěžě v poznávání živočichů zvítězila Lenka Jechová před Evou Štefanovou a Petr Junek po vítězství v okresním a krajském kole soutěže v poznávání minerálů a hornin obsadil druhé místo v celostátním kole této soutěže.

            Dorůstala také silná sportovní generace, Květa jeriová sice ještě nevítězila v lyžařských závodech, ale válcovala konkurenci v přespolních bězích a na atletických oválech, kde ji obdobným způsobem „sekundovali“ Jaroslava Šulcová, Ilona Čechová, Zdeněk Albrecht , Ladislav Plecháč a Jiří Povr. Všichni postoupili do krajského finále a přivezli si kvalitní výkony, Květa Jeriová v běhu na 600 časem 1:50, Zdeněk Albrecht na 1000 m časem 2:58, Jiří Povr ve skoku vysokém výkonem 163 cm. V konkurenci všech škol obsadila studenecká škola 4.místo. Jaroslava Šulcová poté přidala i vítězství v okresním kole Běhu Mladé fronty.

            Na závěr školního roku sehráli členové divadelního kroužku hru Medová pohádka za režie manželů Pochopových v hlavní roli s Květou Jeriovou.

 

            Školní rok 1971/1972 byl zahájen s 208 žáky, které přívítal také nový předseda SRPŠ Josef Jakoubek. Květu Spanilou ve školní družině nahradila Jaroslava Fišerová.

            Pod vedením Josefa Jakoubka zahájilo SRPŠ velice aktivní činnost a jednou z prvních akcí bylo lednové vystoupení Štěpánky Haničincové a dalších „dětských“ herců  ve studenecké sokolovně. Zásluhou SRPŠ byl také vedle školy instalován vyřazený vojenský stihací letoun MIG.

            Škola dosahovala dalších výborných výsledků v recitaci zásluhou Jitky a Jana Vokřínkových, kteří zvítězili v okresním kole. V soutěži časopisu „Ogoňok“ ve znalostech o Sovětském svazu zvítězil v celostátní korespondenční soutěži Jiří Kalenský. Dětský divadelní soubor sehrál pod režijním vedením Štěpána Grofa pohádkovou hru Král 3333.

            K dalším úspěchům školy patřily především výsledky v branných soutěžích, Miroslava Erlebachová zvítězila v okresním přeboru ve střelbě ze vzduchovky a po vítězství v krajském kole postoupila do celostátního přeboru Sokolovského závodu branné zdatnosti. Družstvo starších žáků ve složení Pavel Jiran, Jaromír Klouček, Jiří Martinec a Ladislav Plecháč zvítězilo v okresním kole Memoriálu kapitána Jaroše.

            SRPŠ se školou také uspořádalo zdařilou besedu s československými hokejovými reprezentanty Vladimírem Martincem (jeho rodiče pocházejí ze Studence), Stanislavem Palečkem a Bohumilem Šťastným.

            Se závěrem školního roku se se školou rozloučili Vlasta Skalská, Jaromír Novotný a Jiří Ježek.

 

            Nový školní rok 1972/1973 byl zahájen 4.září 1973 tradičně před školní budovou, která byla v průběhu školních prázdnin kompletně vymalována. V učitelském sboru nedošlo k žádným změnám a školní docházku plnilo ve studenecké škole 195 žáků. Klidný počátek školního roku narušila tragická dopravní nehoda, při níž dne 6.října 1972 tragicky zahynula žákyně první třídy Ladislava Jakoubková. Žáci druhého stupně se opět zúčastnili sběru brambor v místním zemědělském družstvu a škola byla oceněna mimořádným uznáním Okresní zemědělské správy v Semilech.

            Velkého úspěchu dosáhla v literární soutěži „Co se změnilo v mém bydlišti“ Hedvika Albrechtová, která obsadila v konkurenci 101 zaslaných slohových prací celkové 2.místo. Dalšího úspěchu dosáhl Zdeněk Plecháč, který se stal okresním přeborníkem mladších žáků v běhu na lyžích.

            Dětský divadelní soubor při ZDŠ Studenec nacvičil pod vedením manželů Pochopových pohádkovou hru Popelka, která byla sehrána počátkem května v sále U Višňáků. Tradičně bohatý program měl Dětský den pořádaný Sdružením rodičů a přátel školy. Byl zahájen pátečním lampiónovým průvodem a následným táborákem, v sobotu následoval program jezdeckého klubu z Vrchlabí a poté ukázky vojenské techniky včetně seskoku parašutistů na fotbalové hřiště.

            Tradiční prázdninová cykloturistická túra s názvem „Po naší vlasti“ provedla její účastníky okolo Čech (přes Liberec, Ústí nad Labem, Lidice, Karlštejn, Plzeň, Domažlice, Hlubokou nad Vltavou, Český Krumlov, Třeboň, Jihlavu zpět do Studence).

 

            I v dalším školním roce 1973/1974 zůstal pedagogický sbor nezměněn a školní rok byla zahájen s „kulatým“ počtem 200 žáků v devíti třídách. Úvodní část roku byla věnována intenzivním přípravám I.sjezdu rodáků a přátel Studence, který proběhl ve dnech 14. až 16.září 1973. V budově školy byla instalována výstava dokumentů z historie jednotlivých společenských organizací v obci a výstava fotografií jilemnického fotografa Krkonoš Zdenko Feyfara. V pátečním slavnostním večeru vystoupili žáci školy s literárně dramatickým pásmem Rodným krajem.

            Ve velice aktivní činnosti pokračovalo SRPŠ pod vedením Josefa Jakoubka. V březnu připravilo bohatý společenský program pod názvem Děti a hudba ženám, ve kterém vystoupily s programem obě mateřské školy a děti základní školy. Program byl zakončen koncertem dechové hudby. Obdobný program jako v předchozím roce měl dětský den. Ukázky vojenské techniky doplnily letecké modely a ukázky výcviku speciálních plemen psů.

            K úspěchům školy v tomto školním roce patří především postup výtvarné práce Evy Tauchmanové do celostátního kola soutěže „Děti, mír a umění“ a poté i zařazení této práce na mezinárodní výstavu ve Varšavě. V prestižní soutěži v přespolním běhu Běh Mladé fronty postoupila Anežka Kuříková až do krajského kola. Výrazného úspěchu dosáhla škola v Turistickém branném závodě, ve kterém získala v Železnici titul krajského přeborníka.

            V tomto školním roce došlo dne 24.dubna 1974 k tragickému úmrtí žáka 3.ročníku Miroslava Martince, se kterým se rozloučili všichni žáci studenecké školy.

 

            Spartakiádní školní rok 1974/1975 byl opět zahájen v nezměněné „pedagogické“ sestavě se 198 žáky. Především ve druhém pololetí školního roku bylo věnováno nácviku spartakiádních skladeb značné úsilí a odměnou byla účast 18 starších žákyň, 20 mladších žákyň a 18 mladších žáků na celostátním vystoupení v Praze na Strahově.

            K dalšímu úspěchu školy patřilo vítězství Ivy Máslové v okresním kole Dopravní soutěže a její odměnou bylo v této  době poměrně nedostatkové jízdní kolo Favorit. V recitační soutěži v ruském jazyce Puškinův památník  v okresním kole zvítězily Vlasta Jechová a Helena Tauchmanová a reprezentovaly školu v krajské soutěži. Významnou soutěží byl i branný závod Memoriál kapitána Jaroše, jehož vítězem se stalo v tomto roce družstvo studenecké školy ve složení Antonín Pacholík, Miroslav Tauchman, Vladimír Tauchman a Jan Vokřínek.

            V průběhu zimních měsíců připravil školni divadelní kroužek pod vedením manželů Pochopových divadelní hru Pasáček vepřů.

            Volba povolání znamenala další posun směrem ke studiu na středních školách, z 27 vycházejících žáků jich 12 nastoupilo na střední školy, zbývajících 15 bylo přijato do učebních oborů.

 

            Změny v pedagogickém sboru přinesl rok 1975/1976. Jako ředitelka málotřídní školy v Bukovině byla jmenována Věra Pochopová a z Bukoviny se vrátil do Studence Jiří Ježek. Do Jilemnice odešel Štěpán Grof a na jeho místo nastoupila Helena Matoušková (v březnu 1976 odešla na mateřskou dovolenou a do konce školní roku j zastupovala Marie Nováková).

            Škola si opět úspěšně vedla ve společenských soutěžích, Jitka Vokřínková zvítězila v okresním kole v recitaci a z krajského kola přivezla třetí místo, Jiří Pochop postoupil ve výtvarné soutěži Alšova země do krajského kola a Vlasta Jechová získala 2.místo v okresním kole Olympiády z českého jazyka. Ve sportovních soutěžích dosáhla největšího úspěchu Jiřina Nedomlelová, která se stala přebornicí okresu v Běhu Mladé fronty av krajském kole skončila na 5.místě.

            Školu opustilo celkem 30 žáků, z nichž 11 odešlo na střední školy. Přijímací řízení na střední školy bylo vyhodnocováno v rámci celého okresu a studenecká škola obsadila jak v matematice, tak i v českém jazyce první místo (úspěšnost žáků a porovnání s klasifikací na základní škole).

 

            Školní rok 1976/1977 byl zahájen s 221 žáky a místo Heleny Matouškové nastoupila Libuše Spanilá. V průběhu roku odešla na mateřskou dovolenou dlouholetá vychovatelka školní družiny Jaroslava Nosková, za kterou nastoupila Milena Sedláčková. Tento školní rok přinesl studenecké škole řadu úspěchu ve školních soutěžích. V literární soutěži Co se změnila v naší obci obsadily Vlasta Jechová a Dáša Čechová první dvě místa v okresním kole. Největšího úspěchu dosáhla Jitka Vokřínková, která v soutěži mladých recitátorů postoupila až do celostátního finále do Příbrami, kde se stala absolutní vítězkou své kategorie.

            Ve sportovních soutěžích obhájila okresní prvenství Jiřina Nedomlelová v Běhu Mladé fronty a společně s Ludmilou Klingerovou se stala i okresní přebornicí v Turistickém branném závodě. Tituly okresních přeborníků přivezla škola i z okresního přeboru jednotlivců v lehké atletice, a to zásluhou Dáši Čechové ve skoku do výšky a Jiřiny Nedomlelové v běhu na 500 m. V okresním finále atletického všestrannosti prvního stupně první místo vybojovaly Vlaďka Ulrychová a Eva Suchardová.

            V průběhu roku došlo i změně ve vedení SRPŠ, dlouholetého aktivního předsedu Josefa Jakoubka vystřídal Jan Erben, jehož nejbližšími spolupracovníky se stali Josef Horáček a Vlastimil Ježek.  

 

            Další školní rok 1977/1978 byl zahájen s 213 žáky a k jediné změně došlo ve školní družině, kde na místo vychovatele nastoupil Bohuslav Tichý. V tomto školním roce byla zahájena realizace přístavby stravovací části, neboť stávající školní jídelna umístěná v bývalé provozní budově byla v havarijním stavu. V prostoru za školu byla postavena kůlna na stavební materiál a byly provedeny první zemní práce pro septik.

            Ve společenských soutěžích dosáhli opět vynikajících výsledků žáci ve výtvarných soutěžích pod vedením Věry Doubové. V soutěži „Dítě a výtvarný projev“ zvítězila v okresním kole Magdaléna Adolfová a v soutěži  „Děti, mír a umění“ postoupila Renata Nosková po vítězství v krajském kole do celostátní soutěže, kde obsadila se svou prací 2.místo.

            V květnu 1978 se škola a Pionýrská skupina Plamen staly pořadateli okresního kola branného závodu „O Partyzánský samopal“, kterého se zúčastnilo 380 závodníků ze všech škol semilského okresu. Družstvo studeneckých starších pionýrů ve složení Petr Exner, Jiří Kudr, Luboš Steuer, Milan Kodym a Jiří Exner vybojovalo prvenství a postup do krajského kola, kde skončili na 4.místě. Tato soutěž patřila v těchto letech k jedné z nejprestižnějších soutěží mezi jednotlivými školami a byla jí věnována i patřičná pozornost ze strany ústředních orgánů. Vedle nezbytné ideologické náplně (znalostní testy) však podporovala fyzickou a brannou zdatnost dětí (zdravověda, hod granátem, střelba ze vzduchovky, topografie, vytrvalostní běh).  

 

 

 

            Celý školní rok 1978/1979 pokračovala s určitými problémy výstavba stravovací části v rámci akce Z. Samotný školní rok navštěvovalo studenecko školu 219 žáků a ke změnám došlo i v pedagogickém sboru. Na mateřskou dovolenou odešla Ludmila Klingerová, kterou nahradila Jana Menclová a Bohuslava Tichého ve školní družině vystřídala Bohumila Janovská. V průběhu školního roku odešla na mateřskou dovolenou i ředitelka školy Milena Valentinová a řízením školy byl pověřen Jáchym Klinger. Zápisky ve školní kronice jsou možná právě i z tohoto důvodu velice strohé.

 

            K dalším výraznějším změnám došlo ve školním roce 1979/1980. Do Jilemnice přešla dlouholetá učitelka prvního stupně a skupinová vedoucí Věra Vanclová, místo níž nastoupila Hana Lánská, školství byl nucen opustit Jiří Ježek, jehož na druhém stupni nahradila Milada Junková. Místo vychovatelky školní družiny převzala Dagmar Vrbatová.

            Ve vynikajících výsledcích v recitaci pokračovala Jitka Vokřínková, která si po vítězství v okresním kole odnesla i cenu poroty v krajském kole. Okresní kolo v Olympiádě z českého jazyka vyhrála Hana Suchardová a v krajském kole obsadila cenné 6.místo. V okresní dopravní soutěži zvítězilo družstvo mladších žáků a reprezentovalo semilský okres v krajském kole. Ve výtvarné soutěži „Děti, mír a umění“ získal 1.místo v okresním i krajském kole František Horáček a jeho práce byla vystavena na mezinárodní výstavě dětských prací v Černigově.

            Rok 1980 byl také rokem další spartakiády. Do nácviku se zapojilo více než 100 žáků školy, z nichž 30 cvičenců vystoupilo na celostátní spartakiádě v Praze. V závěru školního roku navštívila školu bývalá žákyně školy Květa Jeriová, která se s žáky podělila o radost z bronzové medaile ze ZOH v Lake Placid. 

            V soutěži „O Partyzánský samopal“ si družstvo starších žáků ve složení Jindřich Synek, Richard Pavlíček, Roman Novák, Radek Tauchman a Petr Zajíc po vítězství v okresním kole úspěšně vedlo i v krajském kole, odkud přivezlo druhé místo.

            V tomto školním roce již odcházeli ze školy žáci z 8. i 9.ročníku v rámci připravované reformy československého školství.

            Nadále pokračovala výstavba stravovací části a byla dokončena hrubá stavba celé budovy včetně střešní konstrukce a krytiny.

 

            V dalším školním roce 1980/1981 se zvýšil počet žáků na 247 žáků v deseti třídách (dvě první třídy). Na mateřskou dovolenou odešla Hana Lánská, kterou zastupovala Iva Tryznová, dále nastoupila na první stupeň Alena Hančová. Místo vychovatelky školní družiny zaujala Dagmar Suchardová.  

            Tradičních úspěchů dosahovala škola ve výtvarných soutěžích, v tomto školním roce především zásluhou Šárky Horáčkové, Hany Kuříkové a Kateřiny Erbenové, které zvítězily v okresních kolech soutěží s výtvarnou tématikou. Kateřina Erbenová zvítězila i v okresním kole v recitaci a postoupila do krajského kola.  V soutěži „O Partyzánský samopal“ družstvo starších žáků ve složení Luděk Žďárský, Luboš Plecháč, Patrik Nosek, Tomáš Kuřík a Roman Ruml vybojovalo okresní prvenství a v krajském kole obsadilo 5.místo.

             

            V tomto školním roce ukončilo docházku 38 žáků z 8. a 9.ročníku, z nichž 28 žáků odešlo do učebních oborů.

Na přístavbě stravovny byly v tomto školním roce zahájeny vnitřní práce na elektroinstalaci a rozvodu vody a kanalizace.

 

            Na určitou dobu poslední devátá třída nastoupila ve školním roce 1981/1982. Po mateřské dovolené se vrátila Hana Lánská, pátý ročník odešel na druhý stupeň, takže školu opustily Iva Tryznová a Alena Hančová. Na druhém stupni odešla na mateřskou dovolenou Milada Junková, kterou rok zastupoval Petr Junek. 

            Ve společenských soutěžích dosáhla výraznější úspěchu Vlaďka Ulrychová, která zvítězila v okresním kole soutěže „Puškinův památník“.  Mnohem úspěšnější byla studenecká škola v tomto roce ve sportovních soutěžích. Starší dívky ve složení Eva Suchardová, Kateřina Erbenová, Vlaďka Ulrychová, Zuzana Čechová, Jiřina Braunová, Iveta Vodnárková, Marie Bajerová a Renata Kracíková zvítězily jak v okresním, tak i v krajském kole „Poháru Rozhlasu“ v Týništi nad Orlicí.

            Další úspěch přinesl tradičně závod „O Partyzánský samopal“, kde družstvo ve složení Jaroslav Gottwald, Petr Ježek, Petr Paulů, Jiří Exner a Mojmír Tomáš po vítězství v okresním kole vybojovalo 3.místo v krajském kole. Medaile z okresních kol přivezli i stolní tenisté (Richard Kuřík, Leoš Zahradník).

            Školu opustilo posledních 16 žáků devátého ročníku a ze školy odešlo celkem 44 žáků, z nichž 16 bylo přijato na gymnázia a další střední školy.

            V rámci přístavby stravovací části byla v tomto školním roce provedena přestavba kotlů ve staré kotelně a nová budova byla napojena na centrální vytápění. V budově byly prováděny vnitřní omítky a obklady a o prázdninách byly zahájeny práce na vnějších omítkách budovy.

 

        Základní škola

 

            S novým školním rokem 1982/1983 škola opět změnila svůj název a stala se Základní školou Studenec. Zároveň s účinnosti od tohoto školního roku byla stanovena spádovost žáků z Martinic do studenecké školy. Nový školní rok byl zahájen s 235 žáky v devíti třídách a po mateřské dovolené se vrátila Milada Junková.

            I v tomto školním roce dosahovali žáci velice dobrých výsledků v okresních soutěžích. V okresním kole Pythagoriády zvítězil Václav Kuřík, v literární soutěži „Děti, mír a umění“ Lenka Ježková. Třetí místo z biologické olympiády přivezl Josef Šikula, který si společně s Lucií Kuříkovou vedl úspěšně i recitační soutěži v ruskem jazyce „Puškinův památník“.

            Ve sportovních soutěžích získala škola po několika letech opět prvenství v branné soutěži Memoriál kpt.Jaroše zásluhou dívek ve složení Zuzana Čechová, Vlaďka Ulrychová, Gabriela Erbenová a Ivana Jebavá. V požárním sportu získalo okresní prvenství družstvo chlapců ve složení Pavel Bartoň. Roman Horáček, Miroslav Grosman, Jaroslav Nosek a Mojmír Tomáš. Luděk Boura byl nejúspěšnějším jednotlivcem v okresním kole dopravní soutěže. 

            S ukončením školního roku odešel do důchodu dlouholetý školník Karel Hanzlík, který pracoval ve studenecké škole 19 let. Místo něho nastoupil Libor Nýdrle.

            V tomto školním roce byly dokončeny veškeré práce na přístavbě školní stravovny včetně dodání vnitřního vybavení do školní kuchyně. Kolaudace stavby proběhla 26.června 1983.

 

            Slavnostně byl zahájen školní rok 1983/1984, neboť se za přítomnosti místopředsedkyně ONV Semily Julie Zajícové otvírala po šestiletém stavebním úsilí stravovací část školy, která však rozšířila školu o další učebny, školní družinu a knihovnu. Výstavba probíhala v akci Z, a tak převažující část jednotlivých prací odvedli místní občané v celkovém úhrnu 92347 hodin, z toho 18419 hodin zdarma. Zapojili se i žáci školy, kteří odpracovali celkem 4818 hodin. Místní národní výbor ve Studenci ocenil 27 nejaktivnějších brigádníků čestným uznáním. V průběhu celé výstavby se do stavebních prací zapojilo celkem 412 občanů.  Celková hodnota díla činila 4,5 milionu korun.    

            Do pedagogického sboru se tento rok opět vrátila Věra Pochopová, neboť k 30.6.1983 byla uzavřena jednotřídní škola v Bukovině u Čisté. Do školy tak nastoupilo 263 žáků v deseti třídách.

            K významným úspěchům školy v tomto školním roce patřil postup Ireny Ulvrové do krajského kola Olympiády z českého jazyka, kdy získala hodnotné druhé místo. V matematické Pythagoriádě obsadili Václav Kuřík a Václav Urban první dvě místa v okresním kole.  Úspěch přinesla tradiční recitační soutěž zásluhou Věry Nedomlelové  a Lenky Ježkové, které po vítězství v okresním kole postoupily do krajského kola.

            Základní škola společně s Pionýrskou skupina Plamen uspořádala počátkem června zdařilé krajské kolo Turistického branného závodu za účasti vítězů všech okresních kol Východočeského kraje.

            Ihned po dokončení přístavby stravovací části se rozběhla jednání o generální opravě staré školní budovy. První část spočívala ve statickém zpevnění budovy a prováděla ji pracovní četa místního zemědělského družstva. Vzhledem k tomu, že muselo být vyklizeno celé přízemí staré budovy, probíhala výuka ve značné provizorních podmínkách. Do konce školního roku byly položeny nové parkety a provedena rekonstrukce komínového tělesa. Generální oprava střechy byla odložena až na další rok.

 

            Beze změn v pedagogickém sboru byl s 271 žáky otevřen školní rok 1984/1985. Školní rok byl motivován 40.výročím osvobození Československa a k této významné události proběhla řada, z nichž lze ocenit především výstavu dokumentů a fotografií z roku 1945. Zásluhou této akce zůstala řada dokumentů zachována i pro příští generace. K tomuto výročí bylo zaměřeno i tradiční cykloturistické putování, jehož účastníci navštívili Prahu a Milín u Příbrami, ale také Bernartice (nekomunistický odboj).

            Ve společenských soutěžích si vítězství v okresním kole a postup do krajského kola zopakovala v recitační soutěži Věra Nedomlelová, prvenství v okresním kole a postup do krajského získal pro studeneckou školu také Ludmila Jebavá v Olympiádě z českého jazyka. Do krajského kola ve výtvarné soutěži postoupily práce Miluše Kuříkové, Petra Junka, Pavla Kuříka a Václava Šabaty.

            V požární soutěži Plamen zvítězilo družstvo starších žáků ve složení Miloš Bartoň, Roman Hák, Václav Urban, Lukáš Kalenský a Luboš Link v okresním kole a z krajského kola přivezlo stříbro.

            Źáci školy i pedagogové se opět zapojili do nácviku celostátní spartakiády (skladba mladších a starších žáků).

            Další nárůst počtů žáků byl zaznamenán ve školním roce 1985/1986. Pedagogický sbor na druhém stupni byl posílen Petrou Belišovou, dlouhodobě nemocnou Marii Kavanovou zastupovala Věra Pochopová. Ke změně došlo i ve vedení SRPŠ, Jana Erbena nahradil Miroslav Votoček.

            Na konci června pořádala škola společně s Pionýrskou skupinou Plamen Krajský turistický sraz, jehož účastníci navštívili řadu míst v okolí Studence.

            V průběhu celého školního roku pokračovaly generální opravy střechy staré budovy, které byly dokončeny až počátkem července. Daleko závažnějším problémem byly unikající výpary z nově položených parket v učebnách v přízemí staré budovy. Na základě provedeného měření zakázala Okresní hygienická stanice tyto učebny používat. Z tohoto důvodu musely být parkety včetně podkladního betonu odstraněny a vyměněny. Následovala řada jednání a rozborů použitých látek, aby byla zjištěna příčina tohoto stavu a tím odpovědný viník za vzniklou situaci, který měl hradit výměnu parket. Tato situace se řešila téměř celý rok, a tak parkety začaly být pokládány až o prázdninách. Celý školní rok tak probíhal v provizorních podmínkách, kdy se učilo v dílnách, ve školní jídelně a v dalších náhradních prostorech.

 

            S nejvyšším počtem žáků v historii školních budov Na Stráni  (292 v deseti třídách) byl zahájen školní rok 1986/1987. Na první stupeň nově nastoupila Miloslava Jindrová, na druhý stupeň Alexandra Brožová a Dana Synková, v průběhu října nastoupil Svatopluk Čech za Petru Tomášovou (Belišovou), která odešla na mateřskou dovolenou.

            Žáci školy se tradičně zapojili do řady soutěží a nejhodnotnějšího výsledku dosáhla Anna Jebavá, která zvítězila v okresním kole olympiády z českého jazyka. Do krajského kola postoupili jako vítězové okresního kola v recitaci Petr Prokeš a Věra Nedomlelová, která stejného úspěchu dosáhla i v soutěži Puškinův památník.

            Zásluhou spolupráce s pracovníky JZD Džbánov se první žáci školy seznamovali v rámci kroužku elektroniky s prvními počítači.

 

            O jednoho žáka méně než v předchozím roce nastoupilo ve školním roce 1987/1988.  Na první stupeň nastoupila Marie Felcmanová, na druhý stupeň Alena Jeriová místo  Svatopluka Čecha, vychovatelkou školní družiny se stala Marcela Cziroková.

            Nejvýznamnější akcí školního roku byly oslavy 600 let obce Studenec. Škola se aktivně podílela na přípravě Sjezdu rodáků ve dnech 27. až 29.května 1988. V prostorách školy byla připravena výstava z činnosti jednotlivých spolků a organizací v obci a výstava dětských výtvarných prací. Žáci školy pod režijním vedením Mileny Valentinové připravili kulturní pásmo Rodným krajem.

            Žáci školy byli opět úspěšní především ve výtvarných soutěžích a zásluhou Ivany Havlové, Miloše Šulce a Petra Junka získali vítězství v okresních kolech jednotlivých výtvarných soutěží. Vítězem okresního kola  s právem postupu do krajského kola se stala Tereza Tomášová. O prázdninách se Daniela Kalenská, Ludmila Mečířová a Tomáš Fišer  zúčastnili mezinárodního tábora ve Vysokých Tatrách. Miluše Kuříková, Renata Maternová, Jiří Martínek a Petr Pěnička zastupovali semilský okres na celostátním setkání pionýrů v Hradci nad Moravicí. Žáci školy Věra Pavlová, Radka Prokšová, Vendula Votočková, Markéta Kubová a Iva Kracíková byli vybráni do mezinárodního dětského tábora v Sovětském svazu.

 

            Další školní rok 1988/1989 byl zahájen s 271 žáky v jedenácti třídách, a tak byl také posílen pedagogický sbor. Na první stupeň nastoupila Iva Čmuchalová, na druhý stupeň Eva Maťátková, Marie Militká a Jana Zajícová, která zastupovala za Alexandru Brožovou.

            Po řadě okresních ocenění ve výtvarných soutěžích získal Martin Hamáček 1.místo i v krajském kole. Dalších výborných výsledků dosahovala škola v branných soutěžích, okresní prvenství získala v soutěži mladých zdravotníků, v Memoriálu kapitána Jaroše a v Dukelském závodě branné zdatnosti. Sestavy jednotlivých družstev nebyly zaznamenány.

            Až v tomto školním roce byly dokončeny všechny opravy parket, které se táhly tři školní roky a znepříjemňovaly průběh výuky.

 

            Přelomový školní rok 1898/1990 byl zahájen s 278 žáky ve dvanácti třídách. Na druhý stupeň nově nastoupily Milada Bekrová a Hana Suchardová. Během ledna 1990 škola podpořila navrhované změny v základním školství, ke kterým patřila především změna ve výuce jazyků, opětovné zařazení deváté třídy do základního školství a celou řadu dalších podnětů souvisejících se společenskými změnami.

            K největším úspěchům školy patřily dobré výsledky v lehkoatletickém Poháru Rozhlasu zásluhou starších žáků a především Pavla Mečíře, který se stal vítězem ve skoku do dálky.

 

            Další třída zásluhou rozdělení prvního ročníku přibyla ve školním roce 1990/1991 při 270 žácích. Na první stupeň se po mateřské dovolené vrátila Miloslava Jindrová, ale vzhledem k odchodu Evy Maťátkové na mateřskou dovolenou byla jako učitelka anglického jazyka přeřazena na druhý stupeň a na prvním stupni zastupovala Alena Čmuchalová. Místo Hany Suchardové nastoupil Zdeněk Mikolášek, vychovatelkou školní družiny byla Jana Pluchová, kterou v závěru roku vzhledem k mateřským povinnostem nahradil Miroslav Fajstaver. Po mateřské dovolené se na školu ve druhém pololetí vrátily Alexandra Brožová a Dana Synková.

            Ve školní kronice jsou zaznamenány dva úspěchy,  a to vítězství družstva žáků ve složení Iveta Kuncová, Martina Albrechtová, Josef Jebavý, Petr Kuřík  v dopravní soutěži. Druhým úspěchem bylo vítězství Jarmily Klingerové v okresním kole soutěže Mladý historik a kvalitní výsledek v krajském kole.

            Tímto školním rokem ukončila řádnou téměř třicetiletou učitelskou kariéru na studenecké škole Jaroslava Vokřínková, která odešla do aktivního učitelského důchodu, a dále odešli Alena Jeriová a Marie Militká. 

            V závěru školního roku došlo ke konkursním řízením v rámci všech typů škol a na základě tohoto řízení byl novým ředitelem školy jmenován Petr Junek. Zástupkyní ředitele školy byla jmenována Milena Valentinová.   

 

            Školní rok 1991/1992 byl zahájen s 254 žáky v jedenácti třídách a na první stupeň nově nastoupila Zdeňka Erbenová. V tomto školním roce byla zahájena jednání společně se starostou obce Aloisem Kuříkem a místarostou obce Jiřím Ježkem k vyřešení majetkoprávních poměrů v okolí školy. Škola byla postavena vesměs na cizích pozemcích a vzhledem ke stavebním problémům v době výstavby staré školní budovy nebyla řádně zkolaudována. Na základě jednání s vlastníky pozemků došlo ve všech případech k vzájemné dohodě a byly vytyčeny nové hranice jednotlivých parcel. Velká část pozemků byla v rámci restituce vrácena obnovené Jednotě Českého Orla včetně bývalé provozní budovy. Z tohoto důvodu byla také uzavřenou s Jednotou Českého Orla smlouva o společném užívání pozemků před školou.

            Škola úzce spolupracovala s Obcí Studenec od samotného začátku vydávání Studeneckého zpravodaje v roce 1991, shromažďovala jednotlivé příspěvky a často i tiskla některá vydání Studeneckého zpravodaje.

            Na těchto jednáních byl zároveň stanoven krátkodobý plán rozvoje a údržby školního areálu. První akcí, která se uskutečnila, byla demolice stavební dřevěné kůlny za školou a na její místo byly přesunuty stojany na jízdní kola, které byly do té doby umístěny na pozemku Orla. Zároveň byla vybudována nová přístupová komunikace ke škole tak, aby vedla pouze po parcelách ve vlastnictví Obce Studenec. Dále byly v průběhu školního roku opraveny parapety a okna ve staré budově.

            Z jednotlivých soutěží dosáhli největšího úspěchu žáci v lehkoatletickém Poháru Rozhlasu, když obě družstva staršího žactva zvítězila v rámci vesnických škol v okresním kole a postoupili do krajského finále v Týništi nad Orlicí. Z jednotlivců vynikl výkon Pavla Kuříka ve vrhu koulí (11,90), Jana Kracíka ve skoku dalekém (501), Lucie Lukešové ve vrhu koulí, Jany Hendrychové a Markéty Mečířové ve skoku do dálky.

            V dopravní soutěží zvítězilo družstvo mladších žáků ve složení Ivana Havlová, Eva Kuříková, Miloš Šulc a Jaroslav Kočárek v okresním kole a postoupilo do oblastního finále do Pardubic. Mezi jednotlivci v kategorii starších žáků zvítězil Pavel Kuřík.

            V závěru školního roku odjela výprava studeneckých sportovců společně s čisteckou školou na mezinárodní utkání se školou ve Schleife. Součástí zájezdu byla i prohlídka výroby stuh a umělých květin ve Vilémově a v Poustevně a návštěva Drážďan. Studeneckým závodníkům se mimořádně dařilo a Pavel Kuřík byl vyhlášen nejlepším sportovcem utkání za vynikající výkony ve vrhu koulí (12,32 m)  a hodu míčkem (78,44 m).     

 

            Přelomový školní rok 1992/1993 byla zahájen s 249 žáky a novou členkou pedagogického sboru se stala Iva Exnerová na 1.stupni.  V tomto školním roce byla ve studenecké škole zřízena „sběrná“ devátá třída, kam docházeli žáci z Jilemnicka.  Přelomový proto, že škola od 1.1.1993 vstoupila do právní subjektivity a během prvních měsíců školního roku muselo vedení školy učinit celou řadu legislativních i obchodních kroků. Ty spočívaly především v zapsání školy do sítě škol jako samostatného právního subjektu, v uzavření nových dodavatelských a odběratelských smluv, v převzetí pracovníků školy a jejich veškeré osobní agendy od Školského úřadu v Semilech a převedení majetku Obce Studenece do trvalého užívání ZŠ Studenec.

            Ihned po přechodu do právní subjektivity zahájila škola vedlejší hospodářskou (nyní doplňkovou) činnost. Nevyužívána dílna se samostatným vchodem byla zrekonstruována na jídelnu cizích strávníků a vybavení jídelny bylo doplněna o další zařízení pro tuto činnost. Zároveň škola obdržela souhlas s využitím školy jako levné turistické ubytovny o víkendech a v průběhu letních prázdnin. Postupně byla vedlejší hospodářská činnost školy rozšířena o vzdělávání dospělých a zpracování mzdové a účetní evidence.

            Škola v tomto školním roce také obdržela v rámci celostátní „zásilky“ první počítač s laserovou tiskárnou za dnes neskutečnou cenu více než sedmdesát tisíc korun za stejně dnes neskutečné parametry. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že tiskárna pod názvem „Stará vrána“ funguje dodnes.     

            V dopravní soutěži si družstvo ve složení složení Ivana Havlová, Eva Kuříková, Miloš Šulc a Jaroslav Kočárek zopakovalo okresní vítězství i v kategorii starších žáků a Ludmila Klingerová byla za dlouholeté kvalitní výsledky v dopravní výchově a v dopravních soutěžích přijata ministrem vnitra Janem Rumlem. Olympiádu z českého jazyka ovládli studenečtí žáci pod vedením Milady Junkové, v celkovém pořadí zvítězil Jaroslav Vydra před Jiřím, Staňkem, na pátém mísrě skončil Tomáš Trejbal.

            Žáci školy se zapojili i do řady přírodovědných soutěží, Tereza Tomášová obsadila druhé místo v ekologické soutěži vyhlášené Správou KRNAP, Jiří Staněk a Jaroslav Vydra byli mezi šesti nejlepšími vyhodnocenými žáky v soutěži Mladý ochránce přírody a Veronika Adolfová a Tereza Vítková obsadily medailová umístění v soutěži v poznávání přírodnin. V zeměpisných soutěžích si v rámci semilského okresu nejlépe vedli Blanka a Stanislav Horáčkovi, Marcela Bucharová a Petra Pilařová.   

            V lehkoatletických soutěžích dosahovaly velice dobrých výsledků mladší žákyně, které postoupily až do krajského finále Poháru Rozhlasu a medaile z okresního přeboru v lehké atletice přivezli Ivana Havlová, Monika Chrtková, Anna Horáčková, Jan Medlík a Vlastimil Horáček. V okresním přeboru v přespolním běhu dosáhla vynikajícího umístění mezi 80 mladšími žákyněmi Michaela Korotvičková, která v konkurenci sportovních škol vybojovala třetí místo. V závěru školního roku hostila studenecká škola výpravu ze Schleife, lehkoatletický střetnutí se uskutečnilo na stadioně ve Dvoře Králové pod dozorem vynikajícího atleta a studeneckého rodáka Josefa Tomáše.

            O prázdninách byla svépomocí provedena oprava střechy na staré budově, „legalizována“ cesta Strání (zábradlí, veřejné osvětlení) a z vlastních rozpočtových prostředků školy byla pořízena učebna chemie a fyziky s rozvodem vody, elektřiny a plynu do jednotlivých žákovských lavic a rozveden televizní signál do většiny učeben školy.

 

            Školní rok 1993/1994 se částečně vrátil do minulosti, neboť žáci první třídy se začali vyučovat podle projektu Obecná škola. Do jedenácti tříd nastoupilo 221 žáků a v učitelském sboru nedošlo k žádné změně, pouze Jaromíra Fajstavra ve školní družině nahradila Jana Pluchová..

            V průběhu roku školního roku podala škola první dvě žádosti o dotaci ze státního rozpočtu. Tou první byla žádost Státnímu fondu životního prostředí o změnu způsobu vytápění budov základní školy. Tehdy navrhovaným novým způsobem vytápění byl propanbutan a dvě osloveny firmy zpracovaly obdobnou cenovou nabídku ve výši 700.000 Kč.  Hlavním problémem se stala nakonec případná vlastní realizace, neboť nebylo povoleno umístění plynové kotelny do suterénu budovy, ale jediným možným řešením bylo umístění kotelny do půdního prostoru s mnohem nákladnějšími stavebními úpravami. I z tohoto důvodu bylo od realizace tohoto projektu upuštěno. Druhou podanou žádosti byla žádost o dotaci na zřízení učebny výpočetní techniky. Ani v této dotaci škola neuspěla, a tak se rozhodla ještě v průběhu roku oslovit řadu podnikatelských i dalších subjektů s žádostí o finanční příspěvek na tuto učebnu.  

            Mimořádného úspěchu dosáhlu družstvo starších žáků  ve složení složení Ivana Havlová, Eva Kuříková, Miloš Šulc a Jaroslav Kočárek v okresním kole dopravní soutěže, neboť zvítězilo potřetí za sebou.  Ve výtvarných soutěžích získali ocenění v krajském kole Lukáš Menčík a Marián Marek, v přírodovědné soutěži pořádané Správou KRNAP obsadila druhé místo Eva Kuříková.

            Ve studenecké sokolovně proběhl první ročník Studenecké laťky, který přinesl hodnotné výkony, ale tradici tohoto závodu se založit nepodařilo.  V lehké atletice pokračovala družstva starších žáků ve výborných výsledcích a v Poháru Rozhlasu opět postoupila do krajského finále v Týništi nad Orlicí. V okresním přeboru jednotlivců získala suverenně titul v běhu na 800 m Pavla Karásková časem 2:31,1, další medaile získali Jan Medlík v běhu na 1500 m, Ivana Havlová v běhu na 30 m a Vlastimil Horáček ve vrhu koulí. Žáci školy opět navštívili Schleife a okolí města Weisswasser a vybojovali další mezinárodní lehkoatletické utkání.

 

            Slavnostně byl zahájen školní rok 1994/1995 se stejným počtem žáků jako v předchozím roce. Slavnost se týkala otevření nové počítačové učebny, která byla pořízena z rozpočtu Obce Studenec a sponzorských darů (Česká spořitelna Turnov, INJAS Jan Albrecht, Otto a Ludmila Cermanovi, INSTAL Bartoň&Synek, Vladimír Junek, František Horáček, Marie Synková, Tomáš spol. s r.o.), a zúčastnili se jí ředitel Školského úřadu v Semilech Mgr.Josef Zdražil, vedoucí oddělení výpočetní techniky Školského úřadu ing.Jiří Čivrný, starosta obce Studenec Alois Kuřík a řada dalších hostů. Součástí této oslavy bylo i oficiální rozloučení s dlouholetou učitelkou a ředitelkou studenecké školy Milenou Valentinovou, které odešla do učitelského důchodu. Novou zástupkyní ředitele školy se stala PaedDr.Dana Synková a učitelský sbor posílili Hana Horáčková a Petr Hájek.  Výuka informatiky byla zahájena v sedmi skupinách s 84 žáky a zároveň byly zahájeny výpočetní kursy pro veřejnost.

            Ve výtvarné soutěži dosáhli výrazného úspěchu žáci 4.ročníku a mezi jednotlivci Tomáš Chrtek. Jejich práce byly vybrány v krajském kole a vystaveny na celostátní výstavě dětských výtvarných prací v Liberci. V okresním kole Pythagoriády si nejlépe vedla Pavlína Jiranová a v přírodovědné soutěži s ekologickou tématikou přivezli vavřáíny pro studeneckou školu Jitka Kordová, Eva a Stanislav Horáčkovi. V dopravní soutěži získalo studenecké družstvo druhé místo mezi staršími žáky a František Tauchman se stal vítězem soutěže jednotlivců mezi mladšími žáky a Eliška Tomášová získala třetí místo mezi staršími žáky.  

              Ve sportovních soutěžích slavila studenecká škola úspěchy již v zimních měsících zásluhou Ondřeje Junka na okresních přeborech v běhu na lyžích, další čelná umístění získali Martin Junek a Jan Lánský. Mladším žákům se také podařilo zvítězit v okresním halovém turnaji.  V lehké atletice si titul okresního přeborníka odnesla Mariana Mládková v hodu míčkem a další místa na stupních vítězů vybojovali Lucie Suchardová, Michaela Korotvičková, Eliška Tomášová a Josef Šedivý. V závěru roku hostila studenecká škola opět žáky z družební školy ve Schleife a po napínavých bojích ji v lehkotatletickém klání o pět bodů porazila.

            V celém průběhu školního roku probíhala jednání a vlastní výstavba školních tenisových  kurtů a lehkoatletického areálu. Zpočátku se objevily kritické přípomínky a vedení obce a školy muselo tento záměr obhajovat (především odkoupení soukromých pozemků). Kurty a celý areál se však záhy po otevření dočkaly bohatého využití včetně založení nového sportovního spolku v obci Tenisového klubu Studenec.

 

             Školní rok 1995/1996 byl zahájen s 218 žáky a do učitelského sboru se opět vrátila Jaroslava Vokřínková, která jako důchodkyně vyučovala český jazyk na druhém stupni. Hana Horáčková přešla na místo vychovatelky za Janu Pluchová, která ukončila pracovní poměr ve studenecké škole. Ve druhém pololetí nahradila Hanu Horáčkovou ve školní družině Lenka Kuželová. Tento školní rok byl zahájen s novými školskými zákony, které opět zavedly povinnou devátou třádu a přesun páté třídy opět na první stupeň.

            V tomto školním roce byla zřízena specializovaná třída pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení, třídní učitelkou v prvním roce byla Eliška Plecháčová, od dalšího roku tuto třídu převzala Hana Lánská.

            Ve výtvarných soutěžích dosáhla nejvyššího ocenění v okresním kole Andrea Šubrtová a v celostátní výtvarné soutěži pořádáné Správou KRNAP obsadil Tomáš Synek třetí místo. V soutěži poznávání rostlin se na druhém místě v okresním kole umístila Pavlína Jiranová.

            V tomto školním roce vznikl při základní škole Školní sportovní klub, který se stal členem Asociace školních sportovních klubů ČR. Na lehkoatletických přeborech získala opět titul okresního přeborníka Mariana Mládková, tentokrát ve vrhu koulí, stříbrné medaile získaly Lucie Suchardová ve skoku do dálky a Romana Tichá ve skoku do výšky

            V závěru školního roku byl uspořádán první sportovní den a vznikla tak tradice ukončení školního roku s předáním odměn získaných ze sponzorských příspěvků.

 

            Zřízením deváté třídy vzrostl počet žáků, a tak školní rok rok 1996/1997 byl zahájen s 245 žáky. Ke změnám došlo pouze ve školní družině, kde nejprve Lenku Kuželovou nahradila Marcela Cziroková a školní rok dokončila Lenka Vanclová. V závěru školního roku škola zorganizovala pobytový zájezd žáků do Itálie.

            V mimosportovních soutěžích dosáhla největšího úspěchu Pavlína Jiranová, která zvítězila v okresním kole v poznávání přírodnin a společně s Jindrou Slavíkem si vedla úspěšně i v okresním kole matematické olympiády.

            Ve sportovních soutěžích starší žákyně zvítězili mezi vesnickými školami v okresním kole Poháru Rozhlasu a v soutěži jednotlivců již potřetí za sebou získala titul okresního přeborníka Mariana Mládková (poprvé v hodu míčkem, dvakrát ve vrhu koulí). Na domácích tenisových kurtech pořádal Školní sportovní klub okresní kolo v tenise a školní družstvo ve složeni Mariana Mládková, Jan Albrecht a Michal Chrtek v dramatickém finále porazilo ZŠ Semily a stalo se tak okresním přeborníkem.

            Na základě připomínek občanů ohledně odpadních vod bylo přistoupeno o prázdninách k rekonstrukci školní odpadních vod, instalaci lapače tuků a opravě septiku. Kontrolní vzorky odebrané na různých místech toku Olešky však ukázaly, že školní odpadní vody nejsou tím hlavním problémem, neboť daleko kritičtější výsledky byly naměřeny nad výpustí školních odpadních vod.     

 

            Ve školním roce 1997/1998 docházelo do studenecké školy 243 žáků. Na mateřskou dovolenou odešla Lenka Vanclová, kterou nejprve zastupovala Alena Čmuchalová a po ukončení mateřské dovolené Ivana Kučerová. Se závěrem prvního pololetí odešel na vlastní žádost Zdeněk Mikolášek a do konce školního roku ho nahradila Hana Hlaváčková. S koncem školního roku odešla po 37 letech strávených ve studenecké škole do učitelského důchodu Eliška Plecháčová.

            Studenecká škola opět dosáhla vítězství v okresním kole dopravní soutěže a družstvo starších žáků ve složení Marie Háková, Martina Pilařová, Dušan Albrecht a Martin Štěpánek postoupilo do krajského kola. Marie Háková a Martin Štěpánek navíc vyhráli soutěž jednotlivců. Úspěchy dosáhli žáci i v různých literárních soutěžích zásluhou poezie Jitky Kordové a Pavla Honse. Literární soutěž vyhlášenou Obcí Studenec vyhrála Pavlína Jiranová.

            Poprvé v tomto školním roce se sportovci školy zúčastnili okresního přeboru v plavání a hned se zásluhou sourozenců Veroniky a Tomáše Peškových přivezli několik medailí a jeden titul Veroniky Peškové mezi mladšími žákyně na 50 m znak. V okresním přeboru jednotlivců v tenise vybojoval třetí místo Vít Hylmar. V lehkoatletických závodech přišel chudý rok, neboť nebylo ani možno obsadit všechny kategorie v Poháru Rozhlasu. Z jednotlivců si nejlépe vedli Eva Horáčková a Tomáš Dočekal ve skoku do výšky. Školní sportovní klub se zapojil i do dalších sportů, úspěšnější byli mladší žáci v novém sportovním odvětví ve florbale na prvním ročníku okresního přeboru získali třetí místo, družstvo starších žáků v basketbale obsadilo na okresním přeboru šesté místo.

            V tomto školním roce navázala škola spolupráci se základní školou ve Weisswasseru a přivítala žáky této školy koncem května ve Studenci. Proběhla utkání v lehké atletice, v kopané a ve volejbale a kromě kopané byli úspěšnější hosté z Německa. Nejlepšími studeneckými sportovci byli vyhlášeni Eva Horáčková a Zdeněk Horáček.

            Jako motivující prvek pro aktivnější zapojení žáků byly vyhlášeny dvě celoroční soutěže „O nejlepšího sportovce“ a „O nejaktivnějšího žáka“.  V prvním ročníku se nejaktivnějším žákem na prvním stupni stala Michaela Kudrová a na druhém stupní Pavlína Jiranová. Mezi sportovci zvítězil na první stupni Tomáš Synek, a na druhém stupni Jan Bartoň.

 

            Školní rok 1998/1999 byl zahájen s 250 žáky a Elišku Plecháčovou na prvním stupni nahradila Ludmila Urbanová, která v průběhu školního roku odešla na mateřskou dovolenou a do konce školního roku ji zastupovala Zdeňka Erbenová. Eliška Plecháčová si učitelského důchodu užila jen o prázdninách, neboť nastoupila od začátku školního roku do školní družiny.

            V tomto školním roce byla zahájena půdní vestavba v nevyužitých půdních prostorech na stravovací části, kam byl možný přístup pouze po žebříku. Z iniciativy vedení školy byl zpracován projekt a získáno stavební povolení a v průběhu zimních měsíců byla cela přístavba realizována. Vznikly tak velice atraktivní prostory, v kterých získaly místo školní družina a výtvarné aktivity škole (keramická pec, hrnčířský kruh, výtvarný ateliér). Obec na tuto investici využila finanční prostředky získané úspěchem v soutěži Vesnice roku. V nově otevřených prostorech se konala v závěru školního roku výstava dětských výtvarných prací.

            V podzimních měsících navštívila školu delegace z německého Goldkronachu a její členové byli překvapeni jejím moderním vybavením. Na oplátku vyrazila studenecká delegace pedagogů a žáků v jarních měsících do Goldkronachu a prohlédla si místní školu. K uzavření partnerské smlouvy mezi oběma obcemi však nedošlo. 

            Při Školním sportovním klubu byl v tomto školním roce založen kroužek orientačního běhu a hned v podzimních měsících uspořádal veřejný závod s náborem nových závodníků. Vítězem veřejného závodu se stala současná reprezentantka ČR Vendula Klechová z Vrbna pod Pradědem. Největšího úspěchu však dosáhl Školní sportovní klub v okresním přeboru v plavání zásluhou Veroniky Peškové, která zvítězila ve všech třech disciplínách (prsa, kraul, znak), dvě medailová umístění přidal Tomáš Pešek. Počátkem června odjela výprava studeneckých sportovců do Weisswasseru, kde úspěšně zápolila se svými německými vrstevníky v řadě sportů (lehká atletika, florbal, fotbal, volejbal a in-line hokej). Lehkoatletické přebory škol byly vzhledem k rekonstrukci stadionu v Turnově přesunuty do dalšího školního roku. 

            Ve druhém ročníku celoroční soutěže „O nejaktivnějšího žáka“ školy zvítězila na prvním stupni Alexandra Brožová a nd druhém stupni Pavlína Jiranová, v soutěži „O nejlepšího sportovce“ byla na prvním stupni nejlepší Veronika Pešková a nejlepším sportovcem druhého stupně se stal Lubomír Brož.

            O prázdninách byla provedena oprava hydroizolací na staré školní budově a doplněno zařízení školní kuchyně vzhledem k rostoucímu zájmu o školní stravování a polotovary (knedlíky).

 

            Novými členkami pedagogického sboru ve školním roce 1999/2000 se stali Dana Albrechtová a Petra Cermanová. V průběhu roku onemocněla Jitka Šulcová a zastupovala ji Alena Čmuchalová, pracovní poměr ukončil Petr Hájek a informatiku vyučovala Ludmila Šimáčková.  Do jedenácti tříd docházelo celkem 233 žáků.

            Největším úspěchem školy v tomto školním roce bylo vítězství Lukáše Jirana v okresním kole olympiáda z českého jazyka a čtvrté místo Tomáše Pánka v olympiádě ze zeměpisu. V předvánočním období připravila škola pro veřejnost velice zdařilou školní akdemii v sále hostince U Višňáků. Plný sál a dlouhý potlesk byl odměnou všem účinkujícím.

            V podzimních měsících proběhly lehkoatletické přebory škol semilského okresu a jedinou medaili přivezla Veronika Pešková za třetí místo v běhu na 300 m. Další medaile přidala Veronika Pešková v okresním přeboru v plavání, třetí místo přivezli dívky z kresního turnaje ve volejbalu.

            V dalším ročníku soutěže „O nejaktivnějšího žáka“ zvítězili Veronika Bachtíková a Lukáš Jiran, v soutěži „O nejlepšího sportovce“ Tomáš Klouček a Jiří Havel.

            O letních prázdninách došlo k další modernizaci staré budovy, neboť  nevyhovující sociální zařízení bylo nahrazeno novým a zároveň byly vyměněny všechny rozvody vody ve staré budově. Celkový rozpočet této akce přesáhl částku půl milionu korun. Zároveň byla učebna výpočetní techniky internetovým připojením.

 

            V následujícím školním roce 2000/2001 nastoupilo 238 žáků a také nová členka učitelského sboru Markéta Šimková, do školní družiny nastoupila Zuzana Hodková. O prázdninách přešla do jilemnického gymnázia Milada Junková.

            K významným událostem školního roku patřila účast studeneckého školního družstva pod názvem Mrazíci v televizní soutěži ostravského studia Bludiště. Družstvo tvořili kapitánka Vendula Jará, Vladimír Hek, Jan Buchar, Tomáš Jindra a náhradník Jan Synek. V napínavém souboji se jim podařilo porazit své soupeři, vyhrát pěkné ceny a především vzorně reprezentovat školu a obec. Ve vědomostních soutěžích dosáhla největšího úspěchu Šárka Hamáčková, která obsadila mezi 36 mladými matematiky okresu třetí místo.

            Sportovní soutěže byly opět zahájeny okresním přeboru v plaváni, ze které přivezla tři stříbrné medaile Veronika Pešková a bronzovou přidal Michal Kučera. V okresním přeboru v halovém tenisu s línem míčem vybojoval Kuba Tauchman druhé místo, Anna Hylmarová přidala cenné třetí místo. V kopané začíná éra Evy Bartoňové a Jiřího Povra, kteří zatím jako žáci druhého ročníku skončili na druhém místě okrskové turnaje třetích tříd McDonaldcup. Jiří Povr byl vyhlášen nejlepším hráčem a střelcem turnaje z 19 brankami. Starší fotbalisté se poprvé přihlásili  do Cocacola cupu a v dramatickém zápase podlehli ve vyřazovacím systému po prodloužení turnovské škole s řadou hráčů divizního žákovského družstva.  V lehké atletice starší žákyně vybojovali vítězství mezi vesnickými školami v Poháru Rozhlasu, v jednotlivcích byla nejúspěšnější Veronika Pešková, která zvítězila ve sprintu na 60 m a  ve skoku do výšky, ve stejných disciplínách skončil Ondřej Kuřík na druhém a třetím místě.

            Svou činnost dále rozvíjeli orientační běžci, kteří vyhráli okresní kolo v Turnově a přeborníkem okresu starších žákyň se stala Veronika Pešková, stříbro přivezl Jan Exner a bronz Jan Synek. Krajské kolo pořádala studenecká škola na mapě v okolí Penzionu Trautenberk a mezi startující byli i pozdější juniorští mistři světa v OB Jan Beneš a Pavel Kubát. V krajském kole získala škola bronzovou medaili zásluhou Filipa Jezdinského a odměnou byla účast v republikovém kole, které se konalo v krásném prostředí v okolí Svatého kopečku u Olomouce.

            V závěrečném Běhu olympijského dne na jilemnické draze vybojovali studenečtí závodníci kompletní sbírku medailí, zlato Jiří Povr, stříbro Martin Klouček a bronz Eva Bartoňová.

            V závěrečném hodnocení v soutěži „O nejaktivnějšího žáka“ zvítězil na prvním stupní Jan Exner a na druhém Jan Buchar. Ten se stal i nejlepším sportvcem školy, mezi žáky prvního stupně patřilo prvenství Filipovi Jezdinskému

 

            Další školní rok 2001/2002 byl zahájen s 220 žáky a v průběhu školního roku odešla na mateřskou dovolenou Dana Chrástová a do konce školního roku ji zastupovala Eva Červinková. Na náhradní vojenskou službu nastoupil do školy jako provozní pracovník Josef Šedivý.

            Ve vědomostních soutěžích dosáhla škola dvou výrazných úspěchů, Šárka Hamáčková zvítězila v okresním kole olympiády ze zeměpisu a Zdeňka Grofová v okresním kole olympiády v anglickém jazyce. Úspešnými řešiteli fyzikálni olympiády byli Lukáš Šubrt a Tomáš Jindra.

            Ve sportovních soutěžích si první úspěchy připsalo družstvo dívek ve volebale, které obsadil v okresním přeboru druhé místo. Tradiční průběh měly okresní přebory v plavání a přinesly opět tři stříbrné medaile Veronice Peškové a bronzovou Michalu Kučerovi. V poháru Rozhlasu se tři družstva probojovala do krajského finále a Romana Synková se stala okresní přebornicí ve skoku do výšky mladších žákyň.

            První velký úspěch zaznamenali malí fotbalisté do 3.ročníku v McDonald cupu. Zvítězili v okrkovém kole v Jilemnici, v okresním kole v Semilech a z krajského kola z Liberce si přivezli třetí místo a cenu pro nejlepšího hráče turnaje Jiřího Povra. Odměnou všem hráčům byly vodní hrátky v centru Babylon.

            Úspěšně si vedli žáci i v orienatčním běhu, okresním přeborníkem se stala Eva Bartoňová, v krajském kole skončilo družstvo na druhém místě a Lenka Jechová a Jakub Stránský získali krajský přebornický titul. V celostátním kole v Hradci Králové obsadilo družstvo 19.místo.

            Nejlepšími sportovci se staly dívky, Eva Bartoňová na prvním stupni a Veronika Pešková na druhém stupni, nejaktivnějším žákem prvního stupně se stal Michal Kučera, na druhém stupni patřilo prvenství Zdeňce Grofové.

 

        Základní škola a Mateřská škola Studenec

 

            Školní rok 2002/2003 přinesl zatím poslední změnu v názvu studenecké školy. V závěru školního roku 2001/2002 ukončila ze zdravotních důvodů svou dlouholetou pedagogickou Jaroslava Vokřínková (ČJ), která připravovala především vyšší ročníky pro přijímací řízení. Na mateřskou dovolenou odešly Mgr.Iva Exnerová, Mgr.Ludmila Urbanová a Mgr.Markéta Šimková (1.stupeň) a Mgr.Dana Chrástová (ČJ-Z). Z tohoto důvodu vedení školy již od května 2002 zahájilo jednání k doplnění pedagogického sboru. Vzhledem k absolutnímu nedostatku kvalifikovaných a aprobovaných pedagogických pracovníků byli osloveni jednak bývalí pedagogičtí pracovníci z řad důchodců, jednak i pracovníci pouze s obornou či pedagogickou způsobilostí. Pro výuku českého jazyka byla získána Eva Červinková, dlouholetá středoškolská učitelka na Gymnáziu v Jilemnici, pro 1.stupeň Eliška Plecháčová, rovněž dlouholetá učitelka 1.stupně v ZŠ Studenec (obě v důchodovém věku), a Lenka Holubcová (s praxí na 1.stupni v Horní Kalné). Na 2.stupeň nastoupili pracovníci pouze s pedagogickou způsobilostí, a to Jiří Zahradník a Marcela Dittrichová.

            V průběhu školního roku ukončil pracovní poměr v ZŠ Studenec po vzájemné dohodě Jiří Zahradník a jeho úvazek převzaly ing.Jana Štěpánková (odborné způsobilá) a částečně Mgr.Dana Chrástová (při mateřské dovolené). V závěru školního roku odešli do učitelského důchodu manželé Ludmila a Jáchym Klingerovi, kteří působili na studenecké škole více než třicet let.

 

            K.1.1.2003 převzala Základní škola na základě provedené delimitace práv a povinností z pracovně právních vztahů pracovníky organizačních složek Obce Studenec (Mateřská škola Studenec a Mateřská škola Zálesní Lhota) a Obce Bukovina (Mateřská škola Bukovina u Čisté). Pedagogičtí pracovníci ve všech třech zařízeních byli odborně i pedagogicky způsobilí a v dalším průběhu školního roku nedošlo k žádným změnám. K 30.červnu 2003 došlo po dohodě s Obcí Bukovina k uzavření provozu v MŠ Bukovina u Čisté a zrušení tohoto odloučeného pracoviště. Děti byly přijaty do předškolních zařízení ve Studenci a v Čisté u Horek.

 

            Převzetí mateřských škol přineslo i určité problémy, následně provedené kontroly Okresní hygienické stanice označily obě budovy mateřských škol jako nevyhovující.  Z tohoto důvodu nechalo vedení školy zpracovat studii nové mateřské školy a navrhlo zařazení tohoto investičního záměru do programu Obce Studenec. Zastupitelstvo obce tento záměr přijalo a schválilo jeho realizaci.

 

            Ve vědomostních soutěžích dosáhla největšího úspěchu Barbora Jechová, která obsadila druhé místo v okresním kole Pythagoriády, Tomáš Klouček jako úpěšný řešitel oylmpiády ze zeměpisu a Jan Synek z chemie.

 

            Mimořádné úspěchy však přinesl tento školní rok studenecké škole ve sportu. Již na podzim zvítězili žáci čtvrtého ročníku v soutěži O nejvšestrannější třídu Jilemnicka a Jirka Povr obsadil druhé místo v absolutním pořadí jednotlivců. Další novou soutěží byla Kinderiáda, krajský přebor v lehké atletice prvního stupně. V družstvech chyběl pomyslný krůček k postupu do Prahy, ale mezi jednotlivci jsme získali hned několik medailí. Zuzka Hanusová vyhrála skok do dálky a Jirka Povr hod plným míčem, třetí místa přidal Jirka Povr v běhu na 60 m a Martin Šimáček v hodu míčem a v běhu na 60 m. V okresním kole v plavání získal tři tituly okresního přeborníka Michal Kučera, Veronika Pešková a Štěpán Kučera přivezli po jedné stříbrné a bronzové medaili. O okresním kole tenisu s líným míčem obsadil Zdeněk Hanzlík druhé místo.

            Fotbalu se dále věnovali dva výrazni sponzoři, v Cocacole cupu starších žáků postoupilo školní družstvo přes Čistou a Poniklou do třetího kola, kde podlehlo domácímu Tanvaldu. V McDonald cupu obě družstva vyhrála okrsek v Jilemnici, ale v okresním kole zůstala na druhém místě před branami postupu do krajského finále. Do krajského finále však postoupily volejbalistky a přivezly z Tanvaldu druhé místo za vítězným Libercem. . Úspěšný tým tvořily Veronika Pešková, Aneta Hájková, Saša Brožová, Tereza Kuříková, Lenka Nosková, Anna Hylmarová, Adéla Klázarová  a Karolína Kupcová.

 

            Výrazný úspěch přinesl i lehkoatletický Pohár Rozhlasu, ve kterém starší žákyně zvítězili v krajském kole a v celkovém republikovém pořadí obsadily mezi vesnickými školami druhé místo za ZŠ Háj ve Slezsku. Dalšího úspěchu dosáhli studenečti atleti na okresních přeborech jednotlivců, Veronika Pešková získala tři tituly, ve sprintu na 60 m (školní rekord 7,9 s), v běhu na 150 m  a ve štafetě společně Alexandrou Brožovou, Anetou Hájkovou a Romanou Synkovou.   Bronz přidala ve školním rekordu Aneta Hájková ve skoku do dálky (495 cm) a štafeta chlapců ve složení Tomáš Povr, Ondřej Tauchman, Tomáš Chrtek a Martin Kupec. V trojboji žáků prvního stupně přivezla zlata Jana Šimáčková, stříbro Jiří Povr a bronz Jan Pacholík a Lenka Efenberková.

            Další úspěchy přivezli orientační běžci, kteří po vítězství v okresním kole přivezli první místo v družstvech z krajského přeboru v Liberci a tituly krajských přeborníků získali Eva Bartoňová, Martin Klouček, Kristýna Vydrová a Jan Exner. Celostátního finále v Ostravě se však družstvo vzhledem k termínové kolizi s krajským finále Rozhlasu nezúčastnilo.

 

            V celoročních soutěžích byli nejaktivnějšími žáky školy Štěpán Kučera a Jan Synek, nejlepšími sportovci Eva Bartoňová a Veronika Pešková.

 

            Další školní rok 2003/2004 byl zahájen s 216 žáky a na základě nájemních smluv byla ve škole zahájena výuka Základní umělecké školy a Autoškoly Rapid. V závěru předchozího roku ukončila pracovní poměr na dobu určitou Eva Červinková, která zastupovala za mateřskou dovolenou, a Marcela Dittrichová.  Ve školním roce 2003/2004 zůstaly na mateřské dovolené    Mgr.Iva Exnerová (na částečný úvazek vyučovala na 1.stupní a ve školní družině), Mgr.Ludmila Urbanová a Mgr.Markéta Šimková (1.stupeň) a Mgr.Dana Chrástová (na částečný úvazek vyučovala ČJ).  Jako noví pedagogičtí pracovníci nastoupili k 1.9.2003 Mgr.Veronika Adolfová (P-Z), Mgr.Petra Faistaverová (M-Z) a Mgr.Monika Mečířová (ČJ-D). Obnovena byla pracovní smlouva Lence Holubcové a Elišce Plecháčové jako zástupy za mateřskou dovolenou výše uvedených pracovnic 1.stupně. Jako vyučující nepovinného předmětu Etika nastoupila 1.9.2003 Mgr.Kateřina Kuříková, která odešla k 1.3.2004 na mateřskou dovolenou a do konce školního roku ji zastupoval Ing.Eva Tauchmanová. Na počátku školního roku byla dokončena instalace multimediálního školního kina z rozpočtu školy.

 

            Určitě podstatnou událostí bylo skromné obnovení divadelní tradice ve studenecké škole zásluhou Mgr. Moniky Mečířové zásluhou divadelní hry Pasáček vepřů, kterou připravili žáci osmého ročníku. První divadelní hru v historii školy nacvičili žáci studenecké školy již v roce 1885 pod názvem Krasata, královna víl a lesních panen v lesích vodolovských a společné pro obě divadelní hry bylo to, že je nacvičili nově nastoupivší učitelé (v roce 1885 Josef Jezdinský). Další divadelní historie je spjata se třemi učiteli, kteří to neměli se svým politickým názorem ve společnosti jednoduché a divadlo bylo pro ně často jednou z možností „svobodného“ projevu. Byli to postupně Antonín Holec, jenž vedle režie divadelní her vedl pěvecký sbor, zakladatel dětského divadelního souboru Studeňáček Václav Vokřínek (největší úspěch přinesla hra Jak přišla basa do nebe) a posledním v řadě byl Štěpán Grof (shodou okolnosti také všichni tři byli politicky suspendovaní ředitelé základních škol).

 

 

            Na jaře tohoto školního roku odjela početná výprava studeneckých žáků na studijní pobyt do Anglie, kde absolvovali jazykový kurs,  prohlédli si řadu turistických zajímavosti a v rodinách poznali trochu odlišný životní styl.

 

            Škola opět slavila řadu úspěchů především ve sportovních soutěžích, mladší žáci se v McDonald cupu probojovali opět do krajského finále v Liberci, odkud si přivezli cenné druhé místo. V konkurenci fotbalových škol to byl jistě mimořádny úspěch (Eva Bartoňová, Jiří Povr, Martin Klouček, Jakub Pacholík, Martin Havlíček, Matěj Kuřík, Jiří Šír, Jakub Šmíd, Lukáš Vancl, Martin Šimáček, Lukáš Palivoda a Tomáš Stránský). V Cocacole cupu starší žáci smolně prohráli na penalty ve druhém kole s Libštátem.

            V lehké atletice dominovaly výkony Jany Šimáčkové, která zvítězila v obou disciplinách na Kinderiádě a obhájila okresní prvenství v lehkoatletickém trojboji. Vítězství z Kinderiády přivezl i Jirka Povr, ale opět chyběl krůček k postupu do celostátního finále.  

 

            V celoročních soutěžích ovládla na prvním stupni aktivitu i sportovce Eva Bartoňová, na druhém stupni zvízězily v aktivitě Barbora Jechová a mezi sportovci Romana Synková.

 

            K další významné změně došlo na počátku školního roku 2004/2005. Vzhledem k nedostatku žáků byl zrušen druhý stupeň Základní školy v Čisté u Horek a většina žáků přešla do studenecké školy. Vedení školy již s předstihem zajistilo zřízení Školního klubu pro dojíždějící žáky a jednalo o zajištění dopravní obslužnosti. Na mateřské dovolené zůstaly Mgr.Iva Exnerová (na částečný úvazek vyučovala na 1.stupni a ve školní družině), Mgr.Ludmila Urbanová a Mgr.Markéta Šimková (1.stupeň), Mgr.Dana Chrástová (ČJ-Ov) a 7.2.2005 nastoupila na mateřskou dovolenou Mgr. Monika Mečířová (ČJ-D). Jako nový pedagogický pracovník nastoupil k 1.9.2004 na částečný úvazek Petr Baudyš (výuka TV a AJ). Obnovena byla pracovní smlouva Lence Holubcové, Elišce Plecháčové a Jitce Šulcové jako zástupy za mateřskou dovolenou výše uvedených pracovnic 1.stupně. Sloučením školních jídelen došlo k organizační změně ve vedení školní jídelny, kde v rámci výběrového řízení se stal novým vedoucím všech školních jídelen ing.Richard Kuřík.  

           

            S účinností od 1. ledna 2005 vstoupil v platnost nový zákon 561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (zkráceně školský zákon),  zákon 563/2004 o pedagogických pracovnících a v souvislosti s těmito zákony i 28 prováděcích předpisů (Vyhlášky a nařízení). V souladu s těmito legislativními změnami již došlo k realizaci některých opatření v souladu s výše uvedenými zákonnými normami. Obec Studenec zřídila dle § 167 školského zákonaškolskou radu a dle schváleného volebního řádu byli zvoleni za rodičovskou veřejnost Zina Šmídová, Antonín Pacholík a Václav Vancl, za pedagogické pracovníky Mgr. Ivana Kučerová, Mgr. Romana Macháčová a PaedDr. Dana Synková. Obec Studenec jmenovala do školské rady Jitku Kuříkovou, Pavla Horáčka a Lukáše Kalenského.

 

            Ve vědomostních soutěžích dosahovala nejvýraznějších úspěchů Bára Jechová, která zvítězila v okresním kole olympiády z angličtiny a umístila se mezi prvními v olympiádě z přírodopisu a dějepisu. Další prvenství přidala Alžběta Krupičková v mladší kategorii olympiády z angličtiny a potvrdila tak výborné výsledky žáků Petry Cermanové, neboť třetí místo ještě přidal Jan Exner, který obsadil bronzovou příčku i v olympiádě ze zeměpisu. V zeměpisné soutěži Eurorebus postoupilo družstvo ve složení Alžběta Krupičková, Lucie Drbohlavová a Štěpán Kuřík z krajského kola v Ústi nad Labem do celostátního kola. Žáci devátého ročníku sehráli zdařilou divadelní pohádku Popelka. Škola se zúčastnilo celostátního testování znalostí žáků devátého ročníku a dosáhla výborných výsledků, Bára Jechová a Klára Štěpánková se umístily mezi první třemi v rámci celého kraje mezi stovkou testovaných škol.

 

            Sportovní soutěže začali velikým úspěchem na krajském kole Kinderiády v Jablonci nad Nisou, ve kterém družstvo ve složení Kristýna Šemberová, Jana Šimáčková, Zuzana Hanusová, Eva Bartoňová, Martin Kuřík, Jan Pacholík, Dominik Paulů a Martin Šimáček vybojovalo postup do celostátního kola do Prahy. Z jednotlivců získali krajské prvenství sourozenci Šimáčkovi, Jana v hodu míčem a Martin v dálce, druhé místo přidala Jana ve sprintu, v němž získala Eva bronzovou příčku. Patronem studeneckého družstva v celostátním finále v Praze byl desetibojař Tomáš Dvořák a svou výkonnost potvrdila Jana Šimáčková ziskem dvou stříbrných medailí ve sprintu na 60 m a  v hodu plným míčem. Jana Šimáčková jako dívka byla i oporou mladšího družstva ve fotbalovém McDonald cupu a z krajského finále v Liberci si přivezli cenné třetí místo. Úspěšní byli závodníci prvního stupně i v lyžařských přeborech zásluhou sourozenců Elišky a Petra Plecháčových, kteří vyhráli své kategorie, další medaile přidali Jana Šimáčková a Lukáš Vancl.

            V atletickém Poháru Rozhlasu postoupila do krajského kola družstva mladších žáků a starších žákyň, v okresním přeboru jednotlivců vybojovali mistrovské tituly Romana Synková ve skoku do výšky a Martin Kupec ve školním rekordu ve sprintu na 60 m (7,4 s), stříbro získal Filip Jezdinský v běhu na 300 m a štafeta starších žákyň, bronz doplnily Romana Synková ve sprintu na 60 m a Katka Marková ve vrhu koulí.  Další krajskou akcí se stal Sport bez předsudků, ve kterém dominovaly studenecké dívky ve fotbale. Druhé zlato přivezl Martin Kupec za sprint na 60 m, další medaile přidali Romana Synková a Filip Jezdinský ve výšce a štafeta chlapců.

            Další velký úspěch přivezlo družstvo orientačních běžců z celostátního finále v Luhačovicích. Po vyrovnaných výkonech celého týmu ve složení Eva Bartoňová, Vendula Kalenská, Lenka Jechová, Kristýna Vydrová, Martin Klouček, Tomáš Klouček, Jan Exner a Michal Kučera vybojovali stříbrnou medaili a Michal Kučera a Tomáš Klouček přidali třetí místa mezi jednotlivci.

 

            V celoročních soutěžích kralovaly dívky, nejaktivnějším žáky se staly Aneta Pekárková a Barbora Jechová, nejlepšími sportovci Jana Šimáčková a Eva Bartoňová.

           

            Školní rok 2005/2006 byl zahájen s 241 a v pedagogickém sboru nedošlo k výrazným změnám, pouze byl rozšířen počet učitelů v důchodovém věku o Václavu Vlčkovou. Škola byla v tomto školním roce úspěšná v získávání finančních prostředků a získala dotaci na rozvoj multimediální výchovy ve výši 200.000 Kč. Byla rozšířena počítačová síť a instalována interaktivní tabule.

 

            Škola v souladu s novými vzdělávacími plány zařadila do výuky řadu projektů a projektových dnů. Těmi nejrozsáhlejšími byly projekt Krajina za školou a projekt rozvoje čtenářské gramotnosti,  jehož součástí byla i navštěva režisérky a spisovatelky Věry Šimkové – Plívové. Rozáshlou a společensky úspěšnou akcí bylo školní kolo Superstar s vítězkou Anetou Pekárkovou a vydařeným závěrečným koncertem v přírodním areálu před školou s početnou diváckou kulisou.  Žáci devátého ročníku se velice vtipným způsobem zhostili populární pohádky Mrazík a pokračovali v započaté divadelní tradici.

 

            Ve vědomostních soutěžích nedosáhla škola v tomto školním roce výraznějších úspěchů, o to více se činili žáci ve sportovních soutěžích. Nespornou zásluhou na tom mají i místní sportovní spolky, studenecký Sokol v klasickém lyžování, Sportovní klub v kopané a orientačním běhu, Orel ve volejbale a stolním tenise a Tenisový klub v tenisu. Již podruhé pořádal Krajský úřad Libereckého kraje krajské kolo v přehazované, kde studenecké družstvo obsadilo čtvrté místo jen zásluhou „podivných“ pravidel, neboť do finále postoupilo družstvo s menším počtem bodů.  Z okresního kola v plavání přivezli čtyři medaile Štěpán a Tomáš Kučerovi. Velké úspěchy přinesla především zima a pod dlouhé době uskutečněný krajský přebor v běhu na lyžích pro žáky prvního stupně. Z Bedřichova jsme přivezli tři zlaté (Jan Boura, Eliška Plecháčová, Lukáš Vancl), tři stříbrné (Pavlína Bourová, Petr Plecháč, Jan Šulc) a dvě bronzové (Zdeněk Klíma, Martin Klouček).

            V lehkoatletické Kinderiádě na stupně vítězů vystoupily tradiční závodnice, dvakrát Jana Šimáčková a jednou Kristýna Šemberová.  Obě tyto závodnice postoupily rovněž do krajského finále lehkoatletického trojboje, Kristýna skončila na 2.místě a Jana suverenně ovládla svou kategorii a získala titul krajského přeborníka. Žáci čtvrtého ročníko narušili hegemonii jilemnických škol v soutěži O nejvšestrannější čtvrtou třídu a přivezli prvenství do Studence i prvním místem Jany Šimáčkové mezi dívkami. Na druhém stupni po odchodu silné generace získala dvě medaile pro studeneckou školu Lucka Grofová ve skoku do dálky a do výšky, v Poháru Rozhlasu se do krajského finále mezi vesnickými školami probojovala tři družstva.

            V orientačním běhu získal titul krajského přeborníka Štěpán Kučera a družstvo mladších žáků, další medaile získali Eva Bartoňová, Vendula Kalenská a Martin Klouček. V kolektivních sportech studenecké týmy končily většinou v okrskových kolech, neboť jejich velkým soupeřem byla vždy jilemnická sportovní „jednička“. Vynahradily si to však dívky o Velkém sportovním dnu v Liberci, starší obhájily prvenství a mladší přidaly druhé místo.

            Další „double“ v celoročních soutěžích zaznamenala Eva Bartoňová, která zvítězila v aktivitě i ve sportu, na prvním stupni vyhrála mezi sportovci s velkým náskokem Jana Šimáčková, v aktivitě byla nejlepší Kateřina Tauchmanová.

 

            Ve školním roce 2006/2007 bylo zapsáno ve studenecké škole 231 žáků. Novými pedagogickými pracovníky se k 1.9.2006 staly  na úplný  úvazekMgr.Miroslava Vanclová (1.stupeň) a na částečný úvazek Mariana Mládková, studentka PF (M-F).  V průběhu 2.pololetí vzhledem k dlouhodobé pracovní  neschopnosti Mgr.Miroslavy Vanclové nastoupila na zástup Jitka Šulcová.

 

            V rámci komunitního plánování v obci zpracovala Základní škola a Mateřská škola Studenec společně s Obcí Studenec, občanskými sdruženími a občanskými iniciativami (maminky s dětmi)  celkový projekt úpravy školy a přírodního areálu v okolí školy.

            Prvním realizovaným krokem tohoto projektu bylo otevření dětského hřiště, na němž se sponzorsky podílela realitní a developerská společnost Centrum 2000 a.s., vlastní prvky dětského hřiště dodala společnost Tomovy parky s.r.o. a na splnění „šibeničního“ termínu mají zásluhu místní firmy IMDV Horka u Staré Paky, Autodoprava Bartoň a Bon Repos. Poděkování patří i žákům 8. a 9.ročníku, kteří se velmi aktivně podíleli na posledních přípravách na slavnostní otevření hřiště. Slavnostního otevření se zúčastnilo více než 200 malých i velkých návštěvníků, kteří si mohli vybrat z pestré programové nabídky. Maminky si zavzpomínaly při písničkách Standy Hložka, ti menší si nechali namalovat na tváře zvířecí obličejíky nebo se dohadovali s kouzelníkem, ale především se do sytosti „vyřádili“ na novém hřišti.

 

            Ve škole získávala opět tradici dramatická výchova, uskutečnil se zdařilý druhý ročník recitační soutěže a byla sehrána divadelní představení žáků pátého (Jak Trautenberk vyměnil Krakonošovi fajfčičku) a devátého (S čerty nejsou žerty).

            Ve sportovních soutěžích získali žáci školy opět několik krajských medailí, v lehkoatletickém trojboji obhájila prvenství Jana Šimáčková a Kristýna Šemberová získala bronz. V orientačním běhu získalo družstvo starších žáků krajské prvenství a právo postupu do celostátního finále v Ostravě, kde obsadilo hodnotné páté místo. Krajským přeborníkem mezi jednotlivci se stala Lucie Pacholíková, další dvě medaile připojili Veronika Truxová a Martin Klouček. Významného úspěchu dosáhlo i družstvo stolních tenistek, které ve složení Eva Bartoňová, Lucie Drbohlavová a Anna Háková zvítězilo v krajském finále a postoupilo do celostátního kola v Hluku u Uherského Hradiště.

            Již třetího vítězství v řadě dosáhly starší žákyně v dívčí kopané v rámci Velkého sportovního dne v Liberci, mladší žákyně přidaly opět druhé místo. Celoroční soutěže ovládly opět dívky, mezi sportovci Jana Šimáčková a Eva Bartoňová, v aktivitě Markéta Urbanová a Alžběta Krupičková.

 

            Ve školním roce 2007/2008 zůstaly na mateřské dovolené  Mgr.Ludmila Urbanová a Lenka Holubcová (1.stupeň), Mgr.Dana Chrástová (ČJ-Ov), Mgr. Monika Mečířová (ČJ-D) a Miroslava Vanclová (1.stupeň). Jako nový pedagogický pracovník nastoupila k 1.9.2007 na úplný  úvazek Věra Šámalová (1.stupeň),  na částečný úvazek Mariana Mládková. V jednotlivých třídách bylo zapsáno celkem 233 žáků.

           

            V průběhu roku stále pokračovala intenzivní jednání o získání finančních prostředků na přístavbu mateřské školy, neboť počet děti předškolního věku neustále vzrůstal. Z tohoto důvodu byla rozšířena Mateřská škola ve Studenci o další třídu místo Farní charity a Krajský úřad Libereckého kraje schválil navýšení kapacity o 12 dětí. Celkový investiční záměr na přístavbu mateřské školy byl rozdělen na čtyři etapy tak, aby došlo k snížení požadovaných částky a místa jejich čerpání z různých zdrojů. První etapou se stalo zateplení a výměna oken ve stávajících školních budovách z dotací Státního fondu životního prostředí. Ve výběrovém řízení byla nejúpěšnější společnost Vekra stavební, která realizovala k všeobecné spokojenosti první etapu v průběhu hlavních prázdnin roku 2008.

           

            Třetího ročníku recitační soutěže se zúčastnilo více než 40 žáků a v okresním kole si nejlépe vedla Monika Tauchmanová, která získala druhé místo. Výrazných úspěchů dosahovali žáci i v hudebních soutěžích. V okresním kole hry na klavír získala třetí místo Dominika Kalenská, druhé místo Vendula Mašková a jako vítězky si do krajského kola pro druhé místo „dohrály“ Markéta Urbanová a Aneta Pekárková. Velice zdatně si vedli žáci školy i v pěvecké soutěži Novopacký slavíček, Patrik Pekárek se stal absolutním vítězem a další prvenství získala ve své kategorii Aneta Pekárková, která přidali další vítězství v duetu s Petrem Horáčkem.  Divadelní hru připravily obě deváté třídy, béčko s výbornou Sněhurkou Lucie Grofové a macechou Nikoly Hubálovské nacvičilo pohádku Sněhurka, s nemenším úspěchem vystoupilo áčko s pohádkou Byl jednou jeden král.    

           

            Velká pozornost byla věnována ekologické výchově. Po spoušti v lese Na Stráni po vichřici Kyril byly zahájeny úpravy lesních porostů pro vybudování naučné stezky a bylo zahájeno administrativní jednání o převedení hospodářského lesa na les jiného určení.  Žáci se zapojili do celé řady ekologických aktivit (sázení stromků, dopoledne s Tondou Obalem, Den Země, Recyklohraní, Bodlinka). Nejrozsáhlejším projektem byl projekt záchranného systému s evakuací školy včetně účasti řady složek záchranného systému.

 

            Ve vědomostních soutěžích dosáhla největšího úspěchu Karolína Grofová, která se po vítězství v okresním a krajském kole probojovala do celostátního finále Olympiády z anglického jazyka, kde obsadila šesté místo. Kristýna Ulvrová navíc  v nepostupové mladší kategorii získala druhé místo v okresním kole. Družstvo ve složení Eva Bartoňová, Karolína Grofová a Martin Klouček se probojovalo do krajského kola soutěže Eurorebus. Cenné čtvrté místo vybojoval v početné kunkurenci okresní zeměpisné olympiády Štěpán Kučera.

 

            Ve sportovních soutěžích dosáhla škola v oreintačním běhu, neboť po zisku titulu okresního a krajského přeborníka v soutěži družstev získalo družstvo starších žáků i mistrovský titul v celostátním finále v Hradci Králové (Simona Hamáčková, Lucie Pacholíková, Karolína Tauchmanová, Eva Bartoňová, Vendula Kalenská, Veronika Truxová, Štěpán Kučera, Tomáš Kučera, Zdeněk Klíma, Martin Klouček, Michael Kulhánek, Lukáš Vancl). Dalšího výrazného individuálního úspěchu dosáhl Jan Boura v běhu na lyžích, když zvítězil na celostátní Olympiádě dětí a mládeže ve Zlíně. Celou sbírku medailí přivezli studenečtí závodníci z krajského Sportu bez předsudků, čtvrté vítězství v řadě získali starší žákyně ve fotbale. Další okresní prvenství získali stolní tenisté, Jan Kuřík v soutěži jednotlivců mladších žáků, když ve finále porazil svého bratra Martina, a družstvo starších žáků. Blízko k postupu da dalších kol měl florbalový tým, který obdsadil druhé místo v okresním kole a ve finále prohrál na nájezdy a straší žáci v Cocacole cupu, kde obsadili rovněž druhé místo zásluhou horšího skore. Vítězství v krajském kole Kinderiády v lehké atletice prvního stupně vybojovala hodnotným výkonem 425 cm ve skoku do dálky Vladimíra Holečková. V lehkotletickém trojboji získaly druhá místa Renata Trejbalová a Kristýna Šemberová a v krajské kole jim shodně patřilo šesté místo.

 

Již tradičně se v závěru školního roku vyhlašovaly dvě dlouhodobé soutěže, soutěž o nejaktivnějšího žáka a nejlepšího sportovce na obou stupních. Obě soutěže měly dvě premiantky, které byly navíc oceněny plaketou za vzornou reprezentaci školy. Byla jí Kája Grofová, která dosáhla rekordního počtu bodů v soutěži o nejaktivnějšího žáka, a Eva Bartoňová, která se celkem šestkrát stala nejlepším sportovcem školy a reprezentovala školu v řadě sportovních odvětví včetně několika startů v celostátních kolech (stolní tenis, orientační běh). Na prvním stupni se staly vítězkami Markéta Urbanová a Kristýna Šemberová.

 

            K výraznějším změnám v pedagogickém sboru nedošlo ani ve školním roce 2008/2009.  Příjemné mateřské povinnosti si plnily  Petra Šedivá, Dana Chrástová a  Monika Mečířová. Jako nový pedagogický pracovník nastoupila k 28.8.2008 na úplný  úvazek Michaela Kuříková Chrtková. Z důvodu dlouhodobé neschopnosti Markéty Šimkové nastoupila jako třídní učitelka 2.ročníku Eliška Plecháčová a od listopadu Jitka Šulcová místo Věry Šámalové. V průběhu druhého pololetí v dubnu nastoupily na mateřskou dovolenou Ludmila Urbanová a Mariana Gregušová, kterou nahradila Petra Pohořalá.

 

Samotný školní rok byl zahájen za stísněných podmínek, neboť Vekra stavební s.r.o. dokončovala výměnu oken a zateplení budovy. Drobné komplikace však stály zato, neboť škola se oblékla do nádherného nového kabátu a ze starších budov se vyklubal mladistvý školní areál, ke kterému v prosinci přibyla i čistička odpadních vod z dotace Ministerstva financí ČR. Určitě k tomu pomáhá i okolí školy, které se v souladu se strategickým plánem rozvoje tohoto prostoru postupně dotvářelo i v tomto školním roce. 

Byla otevřena první část naučné stezky společně s přírodní učebnou (altán) a založeno arboretum, které pochopitelně využilo bohatou výsadbu dřevin v okolí školy z dob dřívějších. Stezka byla vybudována za přispění Obce Studenec, Nadace Partnerství a ZŠ a MŠ Studenec. Zvláštní poděkování patří firmě Gentiana Leoše Erbena z Jilemnice za perfektní zpracování informačních tabulí ve velice krátkém (šibeničním) termínu a Milanu Hanzlíkovi za veškeré dokončovací práce. 

Ve druhé části školního roku byla věnována velká pozornost přípravě stavby Mateřské školy. Vzhledem k vysoké náročnosti podmínek výběrového řízení a všech dalších okolností (změna projektu vzhledem ke zvýšení počtu přihlášených dětí) dojde k zahájení vlastní výstavby až ve druhé polovině prázdnin.

Škola byla úspěšná i grantovém řízení Libereckého kraje a získala další tři granty. Ten finančně nejobsáhlejší byl použit na vybudování kompostoviště, neboť škola obhospodařuje rozsáhlé travnaté porosty, které produkují značné množství biomasy. Byl tím i odstraněn současný krajně nevhodný způsob ukládání tohoto odpadu v prostoru za školou. Navíc se kompostoviště stalo i jedním ze stanovišť naučné stezky věnované odpadovému hospodářství. Druhý grant byl použit na další výsadbu dřevin a ten třetí na komunitní funkci areálu v okolí školy (využití pro veřejnost – stůl na školní tenis, krboviště).

 

Sportovní činnost školy stále váce dostávala rovnocenného partnera v kulturních aktivitách i v tomto školním roce. Vedle pravidelných výtvarných dílen se rozvíjela dramatická a divadelní tradice. Velký počet žáků se zúčastnil dalšího školního kola v recitaci a z okresního kola přivezli pět čtvrtých míst. Žáci devátého ročníku připravili zdařilou inscenaci pohádky Princezna se zlatou hvězdou  na čela a studenečtí „malí hudebníci a zpěváci“ vítězili v okresních soutěží a Dominik Pekárek reprezentoval i na celostátním kole soutěže Karlovarský skřivánek.

 

V rámci projektového vyučování připravili pedagogové společně s dalšími insitucemi řadu projektů. Zapojili se do celostátního projektu obecně prospěšné společnosti Člověk v tísní s názvem Jeden svět na školách. Jeho cílem je seznamovat žáky škol s historií nedávnou minulou, která by měla být přímou výzvou k zachování paměti národa a varováním před obdobnými chybami. V rámci tohoto projektu byla připravena beseda s pamětníky této doby za úzké spolupráce pobočky Konfederace politických vězňů v Nové Pace a Václava Šedivého. Besedy se zúčastnila Hana Truncová, Václav Mach a Jaroslav Grosman. 

 

Dalšími projekty byl Den Země, Afrika očima dětí, projekt Nepál, Pasování na čtenáře, Jarní tvoření, Máme rádi zvířata a preventivní projekt proti závislostem s názvem Na rovinu. Ve vědomostních soutěžích excelovala studenecká škola opět v olympiádě z anglického jazyka, v mladší kategorii patřila první dvě místa Mojmíru Křížkovi a Markétě Jiřičkové, v postupové kategorii starších si druhé místo a postup do krajského kola vybojovala Kateřina Ulmanová.

 

Velice úspěšný byl tento školní rok i ve sportovních soutěžích. Již na podzim se probojovalo družstvo stolních tenistů ve složení Martin Šimáček, Michael Kulhánek a Tomáš Stránský zásluho druhého místo v okresním kole do krajského finále, kde obsadilo páté místo. Ve stále populárnějším florbale se starší žáci probojovali do okresního kola, kde však ne nejlepší týmy nestačili. Ve fotbalovém McDonaldu skončila obě družstva v okrkovém kole, v Cocacole cupu starší žáci v prvním turnaji vyřadili silné týmy Nové Paky a Jablonce nad Jizerou, ale v druhém kole nestačili na silný celek Libštátu.

V lehkoatletických závodech si nejlépe vedla družstva maldších žáků zásluhou „tahounů“ Jany Šimáčkové a Zdeňka Klímy. Obě družstva postoupila do krajského finále Poháru Rozhlasu a mladší žákyně obsadily třetí místo v okresním finále Lehkoatletického čtyřboje a Jana Šimáčková byla nejlepším závodníkem celého finále. Z okresního přeboru v atletice si titul okresního přeborníka privezli Jana Šimáčková ve sprintu a Zdeněk Klíma v běhu na 800 m, Jana přidala stříbro v dálce a ve štafetě společně s  Kristýnou Šemberovou,  Lenkou Vydrovou a Vlaďkou Holečkovou, která přidala bronz rovněž ve sprintu. Letitý školní rekord v běhu na 1500 m ohrožoval Štěpán Kučera, ale nakonec mu chyběl metr na bronz i na překonání školního rekordu. Jana Šimáčková a Zdeněk Klíma reprezentovali kraj na Olympiádě dětí a mládeže v Táboře.

Činili se i atleti prvního stupně, z tradiční Kinderiády si přivezli tři prvenství,  dvě zásluhou Renáty Trejbalové a jedno zásluhou Patrika Pekárka.  Přeborníky okresu v lehkoatletickém trojboji se stali Renáta Trejbalová a Petr Jezdinský, v krajského finále získali Tereza Jandurová a Petr Jezdinský bronzové medaile.

Medailové hody pokračovaly v orientačním běhu, po vítězství v okresním kole zvítězila obě družstva i v krajském kole, v jednotlivcích tituly krajských přeborníků získaly Natálie Jezdinská a Karolína Tauchmanová, v celostátním finále v Olomouci získali starší žáci kvalitní čtvrté místo s minimálním odstupem na vítěze.

 

V celoročních soutěžích se tentokrát prosadili i chlapci, nejaktivnějším žákem prvního stupně se stal Dominik Pekárek, nejlepším sportovcem druhého stupně Zdeněk Klíma. Nejaktivnější žákyní druhého stupně se stala Markéta Jiřičková, sportovcem prvního stupně Natálie Jezdinská.

 

K omlazení pedagogického sboru došlo ve školním roce 2009/2010. Na první stupeň nastoupily „čerstvé“ absolventky pedagogických fakult Petra Drahoňovská a Iveta Šenoldová,  na druhý stupeň Jitka Pěničková.  Po mírném poklesu žáků v uplynulých letech došlo opět k nárůstu a školní rok zahájilo 238 žáků.

 

Již o prázdninách byla zahájena přístavba mateřské školy a realizaci v náročném výběrovém řízení získala společnost Makro stavební Rudník. Až na drobné vyjímky nebyl stavebními pracemi průběh školního roku narušen. Velká pozornost byla dále věnována další úpravě areálu v okolí školy a tím i zapojení školy do soutěže měst a obcí o Zelenou stuhu. V průběhu roku byla rozšířena naučná stezka o další stanoviště a byly upraveny další prostory v okolí školy (oprava dětského hřiště, přístřešek na dřevo pro krboviště, nové travnaté plochy).

 

Odlišnou součástí tohoto školního roku se stalo navázání mezinárodní spolupráce škol. Škola zpracovala projekt „Žili jsme kdysi v jednom státě“ a požádala o podporu Nadaci Via z  Fondu manželů Horových (podpora dětí na Podkarpatské Rusi). Již v březnu 2008 delegace naší školy projednala ve Ždenijevu vše potřebné k navázání vzájemné spolupráce, ale nezbytná víza pro vstup do České republiky obdržely ždenijevské děti až v říjnu 2009. Možná si právě studenecké děti uvědomily, jak je snadné pro nás vycestovat do zahraničí ve srovnání s jejich kamarády z Ukrajiny. Naši hosté z Ukrajiny navštívili Safari ZOO ve Dvoře Králové, Muzeum KRNAP ve Vrchlabí, společně se studeneckými absolovovali celodenní výlet do Prahy, na jedno dopoledne zasedli do školních lavic a ověřovali si své jazykové znalosti, nechyběly sportovní soutěže, diskotéka, pobyt v rodinách a závěrečný den výlet do Liberce s návštěvou Babylonu. Návštěvu trochu komplikovala sněhová kalamita, ale nakonec se naši hosté zdárně vrátili do své obce. Některé studenecké žáky teď na oplátku čeká v roce 2011 určitě zajímavá výprava do bývalé Podkarpatské Rusi.

V rámci projektu Evropské unie Evropa pro občany, do které se zapojila Obec Studenec,  se sportovní výprava Základní školy Studenec zúčastnila mezinárodního střetnutí obcí Zuberec (Slovensko), Otyň (Polsko) a Studenec, které proběhlo ve dnech 8. až 11.října ve slovenském Zuberci pod úpatí Roháčů. Součástí návštěvy studenecké výpravy byl také podpis vzájemné smlouvy o spolupráci na slavnostním zasedání zastupitelstva obce Zuberec. Studenečtí sportovci obsadili druhé místo ve florbale a fotbale, Jan Kuřík zvítězil před svým bratrem Martinem ve stolním tenisu, Jana Šimáčková přidala třetí místo. 

Společně s jilemnickou školou se zapojili někteří žáci školy do mezinárodních výměnných pobytů se svými vrstevníky z nizozemského městečka Borger.

 

Ve vědomostních soutěžích pokračovali žáci školy ve vynikajících výsledcích v olympiádě z anglického jazyka. Simona Tryznová získala druhé místo v okresním kole a Mojmír Křížek po vítězství v okresním kole postoupil do krajského finále do Liberce, kde obsadil šesté místo. Patrik Pekárek zvítězil v okresním kole soutěže v recitaci a všestrannost prokázala Markéta Urbanová druhými místy v okresních a krajských matematických soutěžích. Po několika letech získali starší žáci druhým místem medailové umístění v okresním kole dopravní soutěže. Velice zdařilou pohádku Princezna ze mlejna sehráli žáci devátého ročníku a se svou inscenací vyrazili až do Poděbrad.

 

            V kolektivních sportech chybělo k postupu do krajského finále několik sekund nejmenším fotbalistům v McDonaldcupu, do okresního kola se dále probojovali starší žáci ve florbale a  halové kopané. V lehké atletice zvítězili mladší žákyně a starší žáci mezi vesnickými školami v Poháru Rozhlasu a Jana Šimáčková se stala nejlepší závodnící lehkoatketického čtyřboje. Z okresního přeboru jednotlivců přivezla zlato Kristýna Šemberová za hod míčkem, Eliška Plecháčová vybojovala stříbro v běhu na 600 m a bronzové medaile získali Pavel Roháč ve skoku do dálky a štafeta dívek ve složení Kristýna Šemberová, Eliška Plecháčová, Kristýna Korotvičková a Tereza Stehlíková.  Na Kinderiádě ovládl soutěž druháků Petr Jezdinský ziskem dvou vítězství, třetí přičku přidala Renáta Trejbalová, která však pro nemoc chyběla v okresním finále lehkoatletického trojboje, kde získali bronz Petr Jezdinský a Václav Korotvička.

            Největšího úspěchu dosáhla škola opět v orientačním běhu. Přeborníky Libereckého kraje se stala obě družstva, Markéta Urbanová, Karolína Tauchmanová a Tomáš Kučera. Družstvo starších žáků poté v oboře Hvězda v Praze získalo titul Mistra České republiky základních škol v orientačním běhu a Lucie Pacholíková přidala bronz mezi jednotlivci.  Vítězné družstvo studenecké školy tvořili Kristýna Šemberová, Markéta Urbanová, Denisa Kadavá, Natálie Jezdinská, Barbora Šimůnková, Lucie Pacholíková, Karolína Tauchmanová, Simona Hamáčková, Voktěch Klůz, Aleš Kalenský, Petr Jezdinský, David Postolka, Štěpán Kučera, Tomáš Kučera, Zdeněk Klíma a Michal Čejka.

 

            V celoroční soutěži získala na prvním stupni oba tituly v aktivitě i ve sportu Markéta Urbanová, na druhém stupní obhájila prvenství v aktivitě Markéta Jiřičková a nejlepším sportovcem se stala Kristýna Šemberová.

 

            Školní rok vyjímečně neskončil posledním červnovým dnem, ale škola se zapojila do prezentace obce v rámci evropského pokračování Zelené stuhy o druhém červencovém víkendu. Odměnou za toto úsilí (připrava bulletinu a vlastní prezentace obce včetně zajištění moderátorů, účast dětí a dalších pracovníků školy) bylo vyzdvižení školy v celkovém hodnocení této komise a podíl na získu stříbrné plakety v celoevropské soutěži Entente Florale, které převzala delegace Obce Studenec a školy v italské Cervii.

 

            O prázdninách pokračovaly dokončovací práce na přístavbě mateřské školy, která byla za přítomnosti hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera a dalších významných hostů dne 31.srpna 2010 slavnostně otevřena. Zároveň probíhala instalace tepelných čerpadel a rekonstrukce šaten, které byly otevřeny 2.září 2010. Byla tak dokončena rozsáhlá modernizace školy včetně přístavby mateřské školy v celkové hodnotě 50 milionů korun. Škola tak dostala ten nejlepší dárek ke svým kulatinám.   

           

        Lidová škola hospodářská

 

            Od roku 1941 do roku 1944 měl Studenec také střední školu, kterou byla Lidová škola hospodářská se zaměřením na zemědělství. Její přípravný výbor se sešel již v květnu 1940 a tvořili jej František Šorm, Josef Mestenhauser, Václav Hák, František Máslo, Josef Lánský, Antonín Holec a zástupce okresního výboru Karel Kužel z Rovnáčova. Do prvního školního roku bylo přijato 15 chlapců a 20 dívek a výuka probíhala v učebnách měšťanské školy, jejíž učitelé zajišťovali i výuku. Vyučovacími předměty vedle matematiky, českého jazyka a němčiny byly zdravotní nauka, obchodní nauka, domácí hospodářství, šití a praktické cvičení a práce na polích, které vyučoval Václav Hek.

 

    Mateřská škola

    V říjnu 1940 zahájila vyučování také první mateřská škola ve Studenci, která byla zřízena z podnětu ředitele měšťanské školy Josefa Mestenhausera byla umístěna ve vile Jana Fejfara čp.293, který také bezplatně dodal veškeré vybavení mateřské školy. Do školy bylo v prvním roce její existence zapsáno 36 dětí a jejich učitelkou byla Augusta Pospíšilová z Přerova. Mateřská škola se těšila velké přízni továrníka Jana Fejfara, který každoročně doplňoval její vybavení hračkami a stavebnicemi, značnými částkami přispíval na mikulášské a vánoční nadílky a pro děti  nechal zhotovit šortky. Do školy v průběhu celé války docházelo více než 30 dětí.  

Mateřská škola byla v dalších letech umístěna v budově školy u kostela a později přibyla ještě mateřská škola ve vile naproti závodu Texlen. Od roku 2003 se stala mateřská škola součástí základní školy.

 

Slovo na závěr

Končí procházka studeneckými školami v minulosti  a nechť je jen malým poděkováním všem učitelům, kteří na studeneckých školách působili, a všem žákům, kteří šířili a šíří dobré jméno studenecké školy.

Kalendář akcí pro školní rok 2019/2020

Vloženo: 1.3.2020 | Autor: Zahradnik| Zobrazeno: 145x | Upraveno: 1.3.2020 Upravil: Junek
Pravidelně aktualizovaný kalendář akcí pro tento školní rok naleznete na níže uvedeném odkazu (verze 02_03).

 
 

Vynikající výsledky žáků školy v testech SCIO

Vloženo: 29.1.2020 | Autor: Zahradnik| Zobrazeno: 297x |
Po vyhodnocení všech odevzdaných testů se naši žáci zařadili mezi nejlepší v testech SCIO!

 
 

Kurz pletení z pedigu

Vloženo: 16.1.2020 | Autor: Zahradnik| Zobrazeno: 340x | Upraveno: 16.1.2020 Upravil: Zahradnik
Kurz pletení košíků z pedigu ve škole už začal. Pilné houževnaté pacičky zakládají osnovy, proplétají stěny, učí se různé druhy opletků.

 
 

Učíme se za pochodu - 8. třídy "V Kotli"

Čekali jsme dlouho na pěkný podzimní den, a to se vyplatilo. Hory se nám ukázaly zalité sluncem a v příjemných patnácti stupních se nám do kopce šlapalo celkem zlehka.

 
 

Přijímací řízení - informace

Odkazy na průvodce průběhem přijímacího řízení naleznete na níže uvedených odkazech.

 
 

Zápis do Mateřské školy Studenec a Zálesní Lhota

Vloženo: 17.2.2020 | Autor: Junek| Zobrazeno: 379x | Upraveno: 17.2.2020 Upravil: Junek
Vzhledem ke stávající situaci informujeme rodiče o způsobu zápisu do mateřských škol ve Studenci a v Zálesní Lhotě. Prostudujte si podrobně jednotlivé dokumenty uložené jako přílohy v článku a aktualitách školy..

 
 

Olympiáda v anglickém jazyce

Okresní a krajské kolo olympiády v anglickém jazyce

 
 

Pernštejni

Divadelní představení - Vikingové

 
 

Učíme se za pochodu - 3. třídy

V úterý 15.10. 2019 vyrazily třetí třídy v rámci projektu “Učíme se za pochodu” do našich hor.

 
 
12 ... 8
Celkem: 78 článků