Kotva
Rozvrhy
Počítadlo návštěvnosti
Online:
4

Dnes:
324

Posledních 7 dní:
2842

Posledních 30 dní:
10850

Celkem:
207714

MŠMT

 
 
Mapa webu
A
A
A

Dravci v naší škole

Vloženo: 15.1.2018 | Autor: Junek| Zobrazeno: 608x | Upraveno: 15.1.2018 Upravil: Junek
Poslední týden před Vánoci zpestřilo předvánoční těšení vystoupení opeřených dravců, kteří přinesli žákům naší školy první dárek ve formě nových vědomosti, znalostí a pro některé i nevšedních zážitků. Se svými postřehy se s Vámi podělí žák 8.ročníku Kryštof Macháček.

Dne 21.prosince nám škola Studenec zpříjemnila vyučování zajímavým doplňkem. Přijel totiž sokolník, který nám ukázal spoustu zajímavých dravých ptáků a sov. Napřed nám vysvětlil, že máme být potichu, nemáme se hlásit a další podobná pravidla, která byla potřeba k tomu, aby to celé probíhalo bez problémů. Poté nám objasnil, že se všemi ptáky bude chodit mezi námi, přičemž je bude mít na ruce, avšak létat dovolí jen některým, jelikož některé jeho exempláře by na přítomné lidi útočily. Potom to začalo. Sokolník měl na několika židlích vyrovnané dřevěné bedničky s otvory pro dýchání, z nichž některé byly docela malé, jiné byly ovšem o dost větší. Nejprve otevřel jednu z menších bedniček, ze které se už delší dobu ozývaly hlasité zvuky a pískot. Ven vyskočil malý hezký dravec, který nám byl představen jako poštolka obecná. Poštolka patří mezi sokolovité dravce, kteří se vyznačují křídly zužujícími se do špičky. Byla to samice, jak se dalo poznat podle její velikosti a zbarvení. U ptáků jsou barevnější samci. A pokud jde o velikost, u dravců jsou samci také menší. Sokolník vysvětloval, že dravci se krmí při cvičení. Když dravec něco dokáže, dostane kus masa, buď kuřecího nebo potkaního. Když to říkal, chodil v uličkách mezi židlemi a poštolku posílal přes naše hlavy na bidýlko, odkud ji pak přivolával pomocí kousků masa.

 Druhým dravcem byl čimango falklandský, zajímavý svoji oblibou a schopností zároveň: běhal rád po zemi, prý by dokázal běžet rychleji než kdokoli z přítomných. Tato jeho schopnost se mu hodí v jeho životním prostředí. Poněvadž často běhá, má hodně obroušené drápy, které mu při lovu nepomáhají. Loví tudíž jen malou kořist: ptačí mláďata. Čimango opravdu dobře běhá, u nás běhal za svým pánem jako nějaký pes.

Sokolník vždy zakončil ukázku velkým kusem masa pro každého ptáka. Takže když čimango zalezl do svého příbytku, čekali jsme, co bude dál. A také jsme se dočkali. Když sokolník otevřel největší bednu a z ní vylezl velkolepý orel bělohlavý, rozlehly se sálem citoslovce překvapení. Tento orel byl právě takový pták, který by byl schopen někoho napadnout. A útok od takového tvora, to by opravdu nebylo příjemné. Takže byl nesen na rukavici a nelétal. Nicméně, asi by býval rád, neboť roztahoval křídla a mával jimi. A to byl tedy pořádný větřík!

Dravec, který byl předveden potom, byl o poznání menší. Byla to káně Herrichova. Měla podobné zbarvení jako čimango, ale byla menší. Na rozdíl od něj však dokáže ulovit větší kořist a je zajímavé, že tyto káně loví ve skupinách, jiní dravci to nedělají. Tohoto dravce sokolník dával na ruku některým žákům. Káně létala hodně, asi ji to bavilo.

Krkavec velký není dravec, je to všežravec. Nicméně, maso žere velmi rád. A tak není divu, že i tohoto ptáka sokolník odměňoval masem.

Sovy nelétají tak rády, jako denní lovci. Může to vypadat, že sovy jsou hloupé, ovšem, pro sovy je přes den moc světla a sovy také nejsou v přírodě ani trochu tak dlouho ve vzduchu, jako draví ptáci lovící přes den, létají, jen když musí. Sovy, které věděly, že jim dá sokolník nažrat, také tolik nelétaly, ovšem mladé sovy, tedy sova pálená a výr západosibiřský, létali mnohem více.Puštík obecný a výr velký létali mnohem méně a výreček malý nelétal vůbec

Výr byl největší pták, který ten den létal. Dvě vyučující si daly na ruce sokolnické rukavice, postavily se dál od sebe a výr létal mezi nimi. A ten vítr, který tím tvořil! A pak nám sokolník ukázal, jak výr zaletí do své krabice a jak si vypočítá, kolikrát má mávnout křídly, aby se přesně trefil dovnitř. V přírodě se mu to hodí při zalétávání do skalních dutin, kde spí.

Bylo to velmi pěkné a zajímavé, dravci, sovy a i ten krkavec jsou nesmírně zajímavá zvířata a určitě stojí za to je vidět. A takový pocit, jaký máte, když se vám nad hlavou mihnou drápy pořádného výra, takový hned nenajdete!